Niceland

NiceLand, v té době ještě jako "projekt" jednoho muže, písničkáře Michala Motyčky, bez předchozích zkušeností s vystupováním, nečekaně vyhrál v roce 2007 4. ročník autorské hudební soutěže Coca-Cola Popstar a získal tímto kontrakt na nahrání a vydání alba u firmy Sony Music.

Projekt pouze u akustické kytary a hlasu dlouho nevydržel a díky Šmitymu (The Prostitutes, Radiostars...) se proměnil v tříčlennou kapelu - na basu Adam Voněš, za bícíma Marek Klasna, oba z tehdejší sestavy Roe-Deer (R.I.P.), kteří se společně začali podílet na přípravě písní a jejich aranží pro debutové album a také na první (a bohužel jediné) společné vystoupení na prestižním festivalu High Field v Německu, jehož hlavními tahouny byli například Fall Out Boy nebo třeba Kaiser Chiefs.

Mezitím probíhaly přípravy na akustické turné po divadlech kapely Kryštof, jemž NiceLand měli předskakovat (nejúspešnější turné toho roku - přes 15tis. diváků). Souběžně s těmito koncerty začalo i nahrávní první desky, volba producenta padla bez většího váhání na Yardu Helešice (ex-Support Lesbiens, Alice Springs). Po odchodu Voněše a Klasny, kteří na turné byli nahrazeni Marcusem Tranem a Lukášem Boho (Ewa Farná) a ve studiu samotným Helešicem a Jiřím Stivínem ml. , začalo hektické období náhrávání, s přestávkami na koncerty po celé republice (turné mělo dohromady přes 30 koncertů behěm 6-ti týdnů). Ze 40-ti hotových písní jich bylo nahráno 19 a z nich se nakonec na album dostalo 13, a tento soubor, pod názvem Little Black Book a s obalem od bratří Brousilových spatřil světlo světa 7. dubna 2008. Album mělo v převážné většině, i přes velká očekávání, velmi kladné recenze a bylo přijato publikem i hudebními kolegy, což dokazuje časté hostování u spřátelených kapel (Fake Tapes, Lety Mimo, The Slots, Dorian Gray's Prostitutes).

První oficiální singl Come On vyšel o měsíc později, jeho videoklip měl na starosti režisér Risto Sokolowski (např. ceněný LA4 feat. Vladimír 518 - Gyzmo v. X), který uspěl v hitparádách Medůza nebo T-Music chart, v rádiích patřil 3 týdny mezi stovku nejhranějších.

Pořád ale nefungovala stálá kapela, která by v plné sestavě odjela blížící se festivalové léto. Spása (doslova) se objevila s pomocí Sebastiana (bandzone.cz), který oslovil již tehdy plně fungující, tříčlennou kapelu The Bliss ve složení (Tomáš Koula - zpěv, el. kytara, Pavel Tomek - basa, Michal Budínský - bicí), zda by neměli zájem se spojit s NiceLandem (tehdy tedy opět samotným, osamocenýmMotyčkou). I přes, na první pohled, odlišný styl hudby NiceLanda a The Bliss, si všichni velmi dobře rozuměli a kapela odjela několik velkých i malých letních festivalů a po finální obměně na postu basáka, kdy Tomka nahradil Přemysl Černík dojela zbytek léta, pilovala koncertní projev a až do ledna 2009 se (alespoň, co se týče hraní) nezastavila. I přesto nejsou vyjímkou sólové akustické koncerty, které podávají písně v úplně jiném, křehčím pojetí a vrací se spíše k písničkářské stránce (např. několik koncertu spolu s Xindlem X a plánované společné minitour na podzim 2009).

Druhý singl, který vyšel v lednu 2009, zřejmě nejoblíbenější píseň z desky a to jak u fanoušků, tak i u kritiků, Lost in Encryption se stal součástí makedonsko-českého filmu Ocas Ještěrky. Samotná píseň již o několik měsíců dříve úspěšně bojovala 7 týdnů v hitparádě rádia Expres, 3 týdny dokonce na první příčce, přesto se v jiných médiích později tolik neujal.

Jen v první polovině roku 2009 odjela kapela na 50 koncertů, včetně festivalů a to i těch nejprestižnějších - Colours of Ostrava, Planet Festival, Mezi Ploty, České Hrady, za což mohou vděčit zejména několika úspěchům ve výročních hudebních cenách, ale také posunutím celkového soundu blíže ke kytarovému indie-popu s čímž souvisí i příprava druhé desky, která je plánována na začátek roku 2010.

Ovšem druhá deska se objevila až v říjnu 2010 s názvem God Has Her Ways. Sice s menším zpožděním, zato ale deska, která má na to, aby překonala svojí předchůdkyni.

Zdroj: www.niceland.cz