Sinuhet - Zimní nebe

|
Kategorie: 
Sinuhet - Zimní nebe

Sinuhet – Zimní nebe (2010)

Asi není moc lidí, kteří se zajímají o domácí hudební scénu a neslyšeli o skupině První hoře. Ta se během posledních tří let dostala do všeobecného podvědomí (a určitě tomu pomohlo i získání ceny Anděl za rockové album roku 2008) a koncertuje o sto šest. Nicméně pánům Urzovi a Mihokovi, členům této kapely, to nestačí, a tak si založili skupinu další, pojmenovanou po královském otvírači lebek. Na přelomu let 2009 a 2010 vzniklo promo album Zimní nebe a my si o něm něco povíme.

Obal této desky je skromný, pouhá plastová folie, ale tak jde „jen“ o promo album, že? Obraz na bookletu je však velmi vydařený, silně emotivní, a dovolím si říct, že se Petře Komárkové opravdu povedl, ten bych si klidně v bytě pověsil… a rád. Ale teď už k obsahu kotoučku.

Na CD nás čeká sedm skladeb z pera Milana Urzy, kytaristy a zpěváka tohoto spolku. Nutno dodat, že kapela Sinuhet se prezentuje jako projekt a jednoznačně je projektem právě tohoto muže – veškerá hudba a texty jsou jeho dílem (s jednosedminovým přispěním Michala Mihoka), a to dílem věru chytře napsaným. Je znát, že všichni zúčastnění hudebníci vědí, co se svými nástroji dělat (některým z nich k tomu pomáhá i profesionální hudební průprava…) – co se týče výrazu, není o čem pochybovat, hudba působí velmi jistě. Stylově se Sinuhet stále pohybují kolem hudby mateřské kapely, jsou však mnohem více písničkoví, rockoví, dalo by se až říct, že znějí jako omlazení Psí vojáci (což by se dalo říci i o První hoře, nicméně ti pracují s oním kabaretním elementem, který na této desce není). K tomuto dojmu může kromě často dominujícího klavíru navádět i styl zpěvu, který se místy tomu Topolovu podobá velmi výrazně. V předposlední skladbě (Silný víno) jsem zaslechl i náznaky francouzského experimentálního spolku Sebkha-Chott, který, až k nám zase dorazí, má jasnou předkapelu. Tradičně jako velké plus beru česky zpívané texty – pokud chce hudebník promlouvat k lidem, měl by svým jazykem (splněno), ale také jazykem, kterému budou rozumět (zatím také splněno). Mimo již řečené aspekty mě zaujaly velmi těkavé, nervózní bicí, které udržují neustálé napětí a ženou skladby kupředu. Zvuk desky mě ničím nepřekvapil, je kvalitní, jak jsem si v poslední době zvykl u všech desek, které prošly studiem Biotech. Jediné co zamrzí je délka nahrávky, která je však pochopitelná, vzhledem k tomu, že se jedná o promo materiál.

Pokud kapela Sinuhet bude mít dostatek prostoru ze strany První hoře, vyroste nám doma zase o jednu kvalitní a promyšlenou rockovou zábavu víc, což musí udělat dobře každému hudbomilovi.

P. S. Premiérový koncert skupiny Sinuhet proběhne 12. 11. v Praze na Malostranské besedě. Jako další kapela vystoupí jedna z nejuznávanějších domácích skupin dneška – Květy.

Hodnocení: 
80%
Žánr: 
progressive-rock
Rok vydání: 
2010
Length: 
22:35
Hudebníci: 

Milan Urza - zpěv, kytara
Michal Mihok - klavír, klávesy, fender piano
Šimon Hajdovský - bicí
Jakub Rolník - basová kytara

hosté:
Robert Rajs - klavír (7)
Ecson Waldes - elektronické samply (1, 3, 5, 6, 7)

Tracklist: 

01) Můj vesmír
02) Zimní nebe
03) Až mi dojde dech
04) Něžná je noc
05) Klaunova hostina
06) Silný víno
07) Nepište jména

Vydavatel: 
Kontra Production