Bonus - Konec civilizace

Bonus - Konec civilizace

Bonuse v určitých skupinách posluchačů netřeba představovat. Léta zakládá a hraje v nejlepších českých kapelách a léta je ruší, pauzuje a nahrazuje je dalšími. Vlastně to udělal jenom dvakrát – s rockovou Ememvoodoopäkou a indie-popovým Sportem. Těžko však brát záruku, že to neudělá znovu, když sám říká, že se ze svejch chyb nikdy nepoučil. Bonus dnes stojí na jevišti především sám se svým sólovým projektem. Po dvou EP – Unabomber a Inkognito, které vydal v první polovině tohoto roku, přišel na konec roku i s první deskou zvanou Konec civilizace.

Říct, že Bonus je rapper by bylo zavádějící. Můžete nesouhlasit, že člověk z nedostatku nadhledu nemůže s nějakou autoritou hovořit o sobě, ale lepší popis, co jeho hudba znamená, než kterou vystřihl v Probuď se, vstaň a běž z EP Inkognito, nikdo nenabídl. Je to prostě „Tohle je brácho dej mi beat, mám něco a chci to říct.“. Bonus sází bez pardonu, co si myslí, ať už to jsou politicky motivované manifestační hymny, osobní zpovědi nebo lehce výsměšné fuckoffy kde komu. Proto jsem nikdy nepochopil, proč se sem o jméně Bonus mluví jako o alteregu. Tohle je čistý ego.

Bonusovy písně se povětšinou skládají, jak už jsem výše nakousl z manifestů, osobních výpovědí a pokračujícího dialogu s posluchačem. Jeho politické kousky (Dětem, Squateři, feťáci, anarchisti) nejsou motivovány nějakou levičáckou revoluční náladou. Jde mu především o vybudování a střežení „osobního životního prostoru“. O žádném semletí „neonormalizací“, kdy je mu politika ukradená a hledí si svého, řeč není, právě protože je ochoten vystoupit proti čemukoliv, v čemž spatřuje ohrožení tohoto prostoru.

Jak patrně vyplývá, není to žádný cynický pozorovatel okolí, co tepe "nešvary doby". Není objektivní, stojí na straně barikády. Na svojí straně. Přívrženci systému mu by byli jedno, kdyby neměli potřebu ohraničovat společenský prostor, v kterém žije. Stejně tak zhrzení fanoušci jeho předchozích kapel, co chtějí, aby se znovu dali dohromady. Prostě buď Bonuse poslouchej nebo ne, ale hlavně nechtěj, aby se přizpůsoboval. A k tomu samozřejmě vyzývá i ostatní.

Co Konec civilizace dělí od předcházejících EP je kromě stopáže i koncepční leitmotivické obalení alba. Zatímco izolované songy působí povětšinou optimisticky a tak nějak „nápravně“, takže Bonusovi věříte, že tvoří místo toho, aby bořil, tady je vám na pár minutách inter a meziher podkreslených autentickým zvukem z obchodu a metra. V závěrečné skladbě Konec civilizace vám řekne o civilizaci zbytek toho, co ještě neřekl a opustí ji. Přestože tohle už „brácho dej mi beat“ a napálí to tam z první, věřím mu víc než kdy před tím.

Fakt, že je to jedna z nejlepších desek roku se dá obkecávat, ale nedá se odkecat. Lepší je si to poslechnout (Celé album je nastreamováno zde.). Bych neřekl, že jako vcelku die hard fanoušek, který mu žere z ruky, vystřihnu takové pěkné povídání, na jaké nadává v prvním songu. Nu co, cálnul jsem za to kilo, tak mám nárok.

žánr: rap
rok vydání: 2010
vydavatel: Starcastic
stopáž: 38:34
tracklist:
A1 (Bez oken)
A2 Psychologové
A3 Dětem (+ Lineup)
A4 Zakopanej pes
A5 Mý místo (+ Idea, Aran Satan)
A6 (Ford)
A7 Epitaf (+ Karaoke Tundra)
A8 Ztrácíme čas

B1 Squatteři, feťáci, anarchisti (+ Banán)
B2 (Eden)
B3 2540 (+ Volenet)
B4 Party track (+ Lyrik, DJ Spank)
B5 P I K O S M R T (+ Karaoke Tundra)
B6 (Tolik let)
B7 Konec civilizace (+ DJ Spinhandz)

hodnocení: 100%

Další články v sekci

Bohren & Der Club Of Gore - Piano NightsBohren & Der Club Of Gore - Piano Nights

Bohrenova nejlepší práce za posledních deset let, rozšiřující svůj zvuk většinou do  úspěšných výsledků. Piano Nights - je tam skryto něco o napjatém tempu s temným saxofonem. To jest zbožným klíčem hudby Bohren & Der Club Of Gore, která evokuje metaforu půlnoci v ulicích živého města. Hudby, která by měla být ...
Beata Hlavenková – ΘΕΟΔΩΡΟΣBeata Hlavenková – ΘΕΟΔΩΡΟΣ

Ne zrovna často se mi dostane do ruky vinyl s pouze klavírní tvorbou, natož soudobou a ještě k tomu domácí. O to víc mě překvapila nabídka na recenzi nové desky jazzové pianistky Beaty Hlavenkové, ΘΕΟΔΩΡΟΣ, která vyšla na podzim loňského roku u labelu Animal Music (vinyl u Minority Records). Hlavenková je u nás ...
Mogwai - Rave TapesMogwai - Rave Tapes

Minulí rok, byl velmi významným rokem pro post-rockové Mogwai a to zejména v přehodnocení své podstaty samotné. Přehodnocením, které dalo uzrát např. pro soundtrack francouzského televizního programu Les Revenants. V přehlídce detailů, si posluchač mohl naposlouchat znovuobjevení jednotlivců (instrumentalistů) a jejich zkušeností, které již začínali být považovány za téměř mrtvé. Aktuální rok 2014, přináší tématické ...
The Places - '13The Places - '13

Čerstvě vydané EP '13 je v pořadí třetím studiovým počinem kapely The Places, která si již několik let svérázně vydobývá vlastní místo v mozaice ostravské klubové scény. Je však dobré zmínit, že se nesnaží a nesnažila nadarmo. Ačkoli to nějakou tu chvíli trvalo, o The Places se mluví a jsou ...
Homunculus - S.O.S.Homunculus - S.O.S.

Vydání debutového alba ostravských Homunculus bylo pro mě dlouho očekávanou událostí, stejně jako pro řadu dalších, kteří se alespoň trochu zajímají o ostravskou klubovou scénu. Těm je tato kapela jistě velmi dobře známá. Homunculus jsem měla možnost dvakrát vidět naživo a v obou případech mě velmi mile překvapili. Je tedy ...