Outsiders - Pros 'n' Cons

Pros

Album otevírá až hymnicky znějící Svou cestou. Baskytara pěkně groovuje, bicí šlapou jako hodinky, housle se proplétají mezi jednotlivými hlasy a zpěvačka Kristýna Mikulová svým typickým výrazem prožívá každý tón. Textová stránka trochu pokulhává, i když naprosto přesně vystihuje právě tuto kapelu – vždy si jde svou vlastní cestou. Produkce také není nejlepší, trochu je zde cítit i onen provařený „loudness war“, který nám zabíjí přirozenou dynamiku, čímž nám do uší vráží hlavně zpěv a housle.
Nejsem tím, kým se stávám začíná velmi zajímavým melancholickým klávesovým motivem, ke kterému se přidává pěkně padnoucí basa a opět hlas Kristýny. Tomáš Oramus přispěl mimo kláves i kytarovými party. Ty zní jednoduše, ale mají dobrý tah na branku. V této skladbě můžeme slyšet hojně i progresivní prvky, které jsem v první věci Svou cestou velmi postrádala. Zpestřením je i velmi příjemné flétnové sólo. Progresivity, jaká byla slyšet zde, by se měli členové kapely chytit. Velmi jim to svědčí a ... jednoduše TO UMÍ.
I viděl anděla je přívětivá, ale rozhodně ne vlezlá, balada, které vévodí poměrně jednoduchý klavír a expresívní projev Kristýny. Oproti tomu, co se na nás valí z rádií, je toto opravdu příjemná pomalá skladbička. Orchestrální prvky jí také sluší.
Akustická kytara nám představuje další skladbu – Nezapomeň říct. I když mi texty nepřipadají nijak poetické, ani kdo ví jak silné a kvalitní, jsou ze života. A na to se dá chytit docela dost nových posluchačů. Flétnové sólo můžeme zachytit i tady, stejně tak i drobňoučké progresivní prvky. Dynamika se nám trochu spravila a my si můžeme naplno vychutnat příjemný pop-rock. Pěkně se to poslouchá.
Moře ztrát je podobná „hitovka“ jako Svou cestou. Neurazí, ale je jasné, že jsou zde i lepší kousky. Silný refrén to ale nezřídka kdy zachrání, a tak je to docela jasná koncertní odrhovačka. Některé části zní dost neupraveně a rozházeně, jako by se jednotlivé party úplně nedoplňovaly. Nemám z toho moc velký pocit sehranosti.
Česky zpívanou část uzavírají Fragmenty. Katasova prazvláštní recitace á la Leoš Mareš zní hodně lacině, ať už tím chtěl říct autor cokoli. Hudebně to není špatné, ale finální pocit také hodně srážejí samplované bicí. Outsideři si můžou říkat cokoliv, třeba že nejsou veřejností pochopeni, ale toto byl krok vedle.

Cons

Monsters, Inc., ke které byl zhruba před rokem natočen videoklip, zato zní velmi vyzrále a jako otvírák „záporů“ je výborný. Odvrácená tvář kapely, nové zvuky a mírně explicitní klip dává tušit, jakým směrem se v příštích letech vydají. Já se na to osobně moc těším.
Moderně znějící Again vyniká prostým instrumentálním podkladem, kde pěkně pulzuje basa. Velmi dobře zní i kombinace hlasů Mata Vašíčka (z již neexistující kapely The Tapes) a Kristýny Mikulové. Ostatně o to tady také jde. Vítanou vsuvkou je i krátké basové sólo a následná gradace, kterou se s námi Mat i loučí.
Friend je zasněná balada, která s textovým klišé nijak nevyniká. Ovšem hudebně je to už jiné kafe. Pěkně zaranžovaná věc!
Tuto skladbu jako bych znala věčnost... People Watching je další moderně rocková věc, která se ale neostýchá použít i jisté elementy převzaté z jiných žánrů. Ať už je to progresivní rock (ne zrovna nezajímavé změny rytmů), nebo i prostičký punk-rock v refrénu.
Titulní Pros 'n' Cons zní hodně melancholicky a refrén ji dodává správný dramatický ráz. Basa je opět excelentní, stejně tak i bicí Michaela Gacka a, zastyděla bych se, kdybych to alespoň jednou nezmínila, samozřejmě housle Barbory Svrčinové. Jeden z nejlepších momentů na albu! Spleť všech instrumentálních nápadů a jistota projevu, která pramení z dlouholeté praxe na hudebním poli... Takto nějak bych Pros 'n' Cons charakterizovala. Žádný chaos, ale čisté aranže a systematicky uspořádané vlivy všech muzikantů.
Quiet nabízí perfektní prostor pro sebevyjádření zpěvačky Kristýny, která jej využívá až po okraje. Klidnější a citlivější poloha instrumentálních ploch jí dává výtečnou příležitost, aby posluchačům předvedla svůj osobitý projev, jenž barvitým způsobem dokazuje, jak dobře muzikantsky vybavená může být i relativně neznámá kapela.

Obě „strany“ - jak Pros, tak Cons – se mi zdají velmi vyrovnané. Ale i tak si myslím, že kapele více sedí texty v angličtině. Ty v češtině nejsou natolik kvalitní, aby ukázaly všechny zákoutí a krásy naší mateřštiny, jako je to u jiných kapel (nebo spíše bylo). Pros se mi zdá lepší hudebně, na Cons mi zase více sedí anglické texty.

Tak jako tak je to dílko hodné přinejmenším úcty. Kapela už zní vyzrále, je dobře sehraná a dokáže své nápady přenést i do dobře stravitelných, ale neméně kvalitních aranží. Každý, komu nevadí náznaky experimentování, a je nakloněn k soudobému modernímu rocku, ode mě může na toto album s chutí dostat doporučení.