INSOMNIUM

Mé, metalcorem zbrázděné uši čekal 20. listopadu vrtulníkový večírek. Ten den si totiž dali v pražském Matrixu dostaveníčko finští melancholici Insomnium. Jako support si přivezli své krajany, kapely Before The Dawn a My Grain. Bylo mi jasné, že tentokrát se žádné kajaky pádlovat nebudou. O tom, že by došlo na takové divočiny jako je moshing nebo wall of death nemohlo být ani řeči... Jednoduše, čekal jsem zajímavé zpestření v podobě uklidňujících melodií a pohlazení severského větru.

Z těchto úvah mě ale probrali My Grain, kteří začali takřka na čas a vůbec se s tím nepárali. Po intru nakráčela na podium pětice kluků a jedna slečna a spustili pěkně energický metal. Nebyla to sice úplná smršť, ale opravdu jsem to nečekal. Nejvíce energie samozřejmě dodával bandu bubeník, jehož styl hry byl ze všech tří kapel asi nejenergičtější. Další, a to poměrně důležité nej, měl zvuk. MG ho měli totiž nejčistší, nejčitelnější, prostě nejlepší. Ale k hudbě. Pro nezasvěcené, tedy i pro mě, hrají My Grain metal na dvě kytary a klávesy se spoustou vyhrávek, sól, parádiček, ale i thrashových výjezdů. Zpěvák zvládá jak growl, tak i čistý zpěv, který je hozený spíše do heavy metalového jekotu. Osobně bych bral ale sympatičtější vystupování frontmana. Naučené fráze, o kterých vlastně ani neví, že je říká... Jako by byl místy duchem úplně někde jinde. Prostě, chemie mezi kapelou a publikem nefungovala nebo mohla fungovat lépe. Hudebně to ale bylo přinejmenším zajímavé - třeba jen neměl vokalista den...

Po dalším intru si razí cestu na podium čtveřice chlapíků s pokérovaným, propíchaným a celkem udělaným zpěvákem a kytaristou v jedné osobě. Before The Dawn jsou tu! První tón a struna je v tahu. Frontman mizí v backstagi a za chvíli je zpátky s novou kytarou. Zbytek kapely to na sobě nedává vůbec znát a jede, jakoby se nic nestalo, prostě profesionalita. Oproti My Grain působí BTD mnohem přirozeněji. I přes nepříjemnosti na začátku setu je zpěvák evidentně dobře naladěný a nejen on. Všichni si to docela pěkně dávají a jejich mix thrash / death metalu není publiku vůbec neznámý. Je vidět, že tahle parta už nějaký ten kredit má a není nováčkem na scéně. Pro mě osobně to byla asi nejslabší kapela večera. Přišli mi poměrně monotónní, ale to asi i proto, že jejich tvorbu neznám a taky zvuk se o něco zhoršil. Musím ale pochválit bubeníka. Jeho sypačky měly opravdu šťávu a tyhle rychlé pasáže jsem si fakt užíval. Možná měli Before The Dawn hrát trochu kratší dobu, ale to byl ten večer asi jen můj názor. Zbytek osazenstva si je pěkně užíval.

Ve znamení rčení „do třetice všeho dobrého“ došlo na intro č.3 a na podiu stáli Insomnium, na které jsme se hodně těšil... Sakra, ten zvuk, ten to fakt docela zazdil. Ale chápu, že docílit toho, aby vyzněly všechny ty nádherné melodie a parádičky není žádná sranda. Možná stačilo stáhnout malinko volume, možná už byly moje uši docela unavené, nevím. Každopádně škoda. Zazněly hlavně písničky z novinky One For Sorrow, ale i z předchozí Across The Dark a dalších alb. Zpěvák a zároveň baskytarista si vystoupení docela užíval. Horší to bylo s bubeníkem, který hrál sice bezchybně, ale zato bez srdíčka - je fakt, že jsem nic jiného ani nečekal. Všechny ty parádní vyhrávky měl na hrbu hlavně jeden kytarista. Druhý, jestli jsem to správně pochopil, byl vypůjčený. Ale i ten občas nazahálel a ukázal, že umí.

Podtrženo, sečteno, zajímavý koncert. Úplného vlnobití jsme se sice nedočkali, ale úplné nudy také ne. Překvapili My Grain, své fandy potěšili Before The Dawn a očekávání splnili Insomnium. Škoda jen toho zvuku. Tak nashle a příště si dáme nějakou pořádnou moshovačku