Colours of Ostrava

|
Colours of Ostrava
Datum: 
Čtvrtek 12. Červenec 2012 - Neděle 15. Červenec 2012
Město: 
Ostrava
Místo: 
dolní Vítkovice
Návštěvnost: 
31 000
Účinkující: 

Rufus Wainwright, The Flaming Lips, ZAZ, Alanis Morissette

Je to více než týden, kdy byl uskutečněn festival Colours of Ostrava. Tedy osm dnů. Myslím si, že je to doba tak akorát na to, aby se tato akce dala objektivně zhodnotit. Musím se tedy hned na začátek zmínit o nových prostorách. Industriální prostředí dolních Vítkovic mnohé, zvláště pak mimo ostravské, fanoušky doslova nadchlo. V areálu bylo dost prostoru, člověk neměl pocit stísněnosti a přelidněnosti. Tedy většinou. Nelíbil se mi hrubozrnný struskový podklad, který jako by chtěl vysvětlit, proč rockeři nosí Martensky. Festival tak dostal krásnou neoficiální přezdívku „Struska fest“. Jak poetické, pořadatelé slíbili, že do příště povrch upraví a vychytají i další drobnosti, jako například malá Gong Vítkovice stage s nedostatečnou kapacitou 1500 lidí, či chatrné osvětlení prostor mezi jednotlivými stagemi.

Co se programu týče, tak byl letošní ročník řekněme standardní. Ve čtvrtek návštěvníky asi nejvíce potěšil skoro popový, ale uhlazeně příjemný Rufus Wainwright s bandem a skotská dynamická kytarovka Mogwai, která vystavěla skvělé kytarové stěny, jež vzápětí nahradilo nečekané ticho. Po čertech mistrovsky zahraný koncert. Naopak Kronos QuartetKimmo Pohjonenem a Samuli Kosminenem se dle mého názoru tak trochu minul s přítomnými diváky a tomuto vystoupení by spíše slušel komornější ráz.

Pátek ovládl nespornou kvalitou Bobby Mc Ferrin, i když i on ví, že umí zahrát lépe. Britské lákadlo Antony and the Johnson s Janáčkovou filharmonií Ostrava byl jako zjevení, ovšem také toto vystoupení se myslím do celkové koncepce letošních Colours moc nehodilo. The Flaming Lips předvedli vynikající produkci a potvrdili zvěsti o své pódiové jedinečnosti.

V sobotu už na některých hudby milovných jedincích byla znát značná únava. Ve chvíli, kdy na hlavním pódiu vydala první tóny francouzská zpěvačka ZAZ, však jako by celý areál polila živá voda. Neskutečná energie řinoucí se z reproduktorových stěn v rytmu gypsy jazzu, šansonu, funku či pop-rocku uchvátila a roztančila snad úplně každého. O to větší rozčarování pak přineslo vystoupení Alanis Morrissette, která byla chladně profesionální a navíc se potýkala se špatným zvukem. Ani její doprovodné skupině to bůhví jak nešlapalo. Poslední festivalový den, tedy v neděli potvrdila své kvality američanka Janelle Monáe. Její R and B  připomnělo tak trochu Prince v době jeho nejlepší slávy a líbilo se i návštěvníkům v důchodovém věku, kteří měli v neděli vstup zdarma. Na vedlejší stage pak v závěru roztančil Ostravu rakouský DJ a muzikant Parov Stelar, jehož elektro swing rozhýbal nejednu nožku. Sečteno a podtrženo, letošní ročník Colours of Ostrava byl slušný s rekordní návštěvou ve výjimečných, nových prostorách a přesto, že ne úplně vše se povedlo, nezbývá než se těšit na další. Jde totiž bezesporu o nejlepší hudební akci v celé České republice.