FullSTOP: Na obálku BravoGirl jde Vlado!

Kapela FullSTOP pochází z Havlíčkova Brodu a vznikla v roce 2004 jako projekt žáků ZuŠ. Za sedm let své existence se v prakticky stejné sestavě vypracovala k autorsky tvořené muzice, která se žánrově jen obtížně zařazuje. Více informací o kapele najdete na oficiálních webových stránkách, profilu na Banzone.cz nebo na Facebooku a také zde na NMNL.cz v sekci Kapely.

Čtěte a kromě informací o chystané desce se také dozvíte, co kluci rádi pijou a kdo je nejoblíbenější u fanynek. Rozhovoru se zúčastnili všichni členové kapely pomocí e-mailu, žádný z nich nevěděl, jak odpovídali ostatní. Shodnou se v odpovědích? :)

 

Právě doděláváte druhou řadovou desku. Povězte mi o ní něco!

 
Vašek: Deska bude velmi různorodá, plná nových zvuků a zvukových inovací. I když všechno nahráváme sami ve vlastních prostorách a na vlastní studiový aparát, tak velkou radost mám z celkového zvuku, který se myslím vcelku povedl. Jinak deska se bude jmenovat Every Pet Is DEAD a bude na ní k poslechu čtrnáct věcí.

Honza: Bude mít něco ke 45 minutám a umístíme na ní něco kolem 14 skladeb. Tolik jich máme natočeno a zatím to, že vypadá, že tam půjdou všechny skladby. Jinak natáčení trvalo celkem 10 měsíců, holt jsme poměrně vytížení a máme místy problém se sejít. Ale naši fandové už jsou myslím celkem zvyklí, první deska se natáčela ještě delší dobu.

Vlado: Žádný host tentokráte nebyl a počet skladeb či jejich délku jistě řekli kluci přede mnou.

Čím je jiná než vaše první řadová deska Full of Songs That Never STOP?

Martin: To je jak nebe a elektrický dudy.

Vašek: Jak už jsem uvedl, tak jako velký rozdíl považuji zvuk jako celek. Dále si myslím, že na druhé desce jsme se už jako kapela víc našli. Nová deska už je více „FullSTOP“ :-) Oproti proti předešlé, kde byl znát silný vliv staré klasiky.

Honza: Já myslím, že ve strašně moc ohledech. První deska byla hodně hledačská a je na ní znát, že moc ještě netušíme, co přesně chceme hrát. Takže teď už to bude myslím vyzrálý projev kapely, co má ksicht. To, že mícháme žánry dohromady a jsme těžce zařaditelní, se sice nezměnilo, ale už prostě víme, co chceme hrát. Taky je hodně znát, že jsme jako muzikanti myslím udělali značný pokrok a to nejen ve hře, ale taky při samotném skládání songů. Taky jsme posílili o zástup plyšáků a je to sakra znát.

Vlado: Je tam velký rozdíl, a to jak žánrově, tak po zvukové a technické stránce. Přibylo více efektů, dostali jsme se z období klasického roku a mícháme více žánrů, kdy dle mého názoru převažuje pop-rock, punk, elektronika místy s industriálním nádechem.

Začínali jste jako kapela pod ZuŠ. Vidíte to jako zkušenost, která vám pomohla nebo byste radši „vznikli“ jinak?

Vašek: Já to vidím hlavně jako skutečnost, bez které bychom se nikdy nenašli. Díky ZUŠce jsme měli možnost seznámit se s hraním v kapele, které vyústilo v dnes již stabilně hrající formaci.

Honza: Škola nám pomohla se sestavou kapely, kterou byla pevně daná a samozřejmě dobré bylo technické zázemí s radami jak hrát a zpívat. Na druhou stranu jsme si vydobyli pověst „kluků ze školy“ a stáli jsme tak mimo místní kapely, které, na rozdíl od nás, vznikli živelně. Takže těžko říct, já myslím, že to mělo svoje pro a proti a svým způsobem je malý zázrak, že jsme si, jakožto umělá kapela, tak dobře sedli a vydrželi spolu doteď.

Vlado: Myslím, že jsme měli velmi dobré zázemí, které nám mohlo mnoho jiných kapel začínajících v „garáži“ závidět. Důležité však bylo hudebně se vymezit a vytvořit něco vlastního, co by udávalo kapele další směr. Dnes fungujeme jako klubová kapela, koncertujeme napříč republikou a především hrajeme vlastní tvorbu, která se dle mého názoru nedá zaškatulkovat do českého klubového mainstreamu.

Kybyste měli charakterizovat vaší muziku jedním slovem, co by to bylo?

Martin: Slušnošílenství.

Vašek: Šílenost!

Honza: Rozmanitá :)

Vlado: Tak trochu na tento dotaz odpovídám výše, myslím, že je to směsice všeho možného, důležité je však pro mě spojení dobré melodické linky, kytarových či syntezátorových efektů, zajímavých rytmických pasáží stejně jako našlápnuté basy. Má to zkrátka grády!:)

Dlouhá léta jste měli dva kytaristy, proč jste se rozhodli nakonec hrát jenom s jednou kytarou?

 

Vašek: S druhým kytaristou jsme se rozloučili na základě vyšších nároků na čas pro kapelu, které Petr bohužel skrze své ostatní aktivity nebyl schopen naplnit.

Honza: Tak asi bych neřekl dlouhá léta, ale bylo to první období, kdy jsme ještě inklinovali ke klasickému pojetí rockové kapely. Tedy dost sól a doprovodných kytarových linek. Když pak Petr odešel, tak jsme chvíli zvažovali druhou kytaru, ale nakonec jsme usoudili, že nebude potřeba, protože muzika se začala vyvíjet dost jiným směrem. Navíc čím méně lidí, tím méně starostí s organizací.

Vlado: Bylo to především z důvodu časové zaneprázdněnosti Petra (bývalý kytarista), nešlo tudíž o žádný vyhazov z kapely. Osobně si myslím, že to bylo ukončení jedné etapy fungování FullSTOP a teď jsme se postupně posunuli do té další, jejíž první výsledky uslyšíte právě na novém CD:-)

Martin: … a aby vynikl zvuk basové linky;)

 

Jaké jsou vaše cíle v muzice?

Martin: Hudba je jak milenka, už teď k ní všichni utíkáme po práci, či když potřebujeme oraz. Je to dokonalý pocit, když ji můžeme vytvářet hudbu sami a zároveň tím někoho oslovovat. Cílem je tedy si udržet tuto krásu hudby jako milenky. Avšak za manželku si jí vzít nechci.

Vašek: Hrát, rozdávat hudbou pohodu a naučit se hrát na svůj nástroj… ;)

Honza: Osobně bych se rád jednou ohlédl za naším hudebním snažením a řekl si něco ve smyslu, jo, udělali jsme pár fakt dobrých věcí, stálo to za to. No a samozřejmě bych dál rád stíhal hrát koncerty pro co nejlepší publikum. Protože myslím, že živé hraní je něco, co člověka fakt může dost naplňovat.

Vlado: Pokud budu mluvit za sebe, tak hlavním cílem je hrát, dokud to člověka baví a má k tomu možnosti. Hudba je stejně jako jiné zájmy hlavně o prioritách, hlavním cílem je posunout se jako kapela někam kupředu, a to po stránce hudební i propagační, abychom měli kde hrát a bavilo nás to stále. Současně budeme jistě pracovat na nových songách a na to se už teď moc těším!

Kapela hraje prakticky ve stále stejné sestavě, jakej je recept, díky kterýmu jste to tak dlouho spolu vydrželi? :-)

Martin: Za ty léta jsme si prošli tolika hádkama, že představa, že by přišel někdo nový a začal do toho, jak tu šílenou muziku děláme začal kafrat je horší varianta, než se občas pohádat se mnou či s Václavem.

Vašek: Nepustit Vláda k moci, aby se neopakovala historie.

Honza: Nenosit s sebou ostré předměty a narodit se s velkou mírou flegmatismu a tolerance. Kapela to je jak chodit se slečnou, akorát tady máte tři chlapy se kterými musíte vyjít a pokud možno by vám to mělo nejen muzikantsky, ale i lidsky aspoň trochu klapat.

Vlado: Myslím, že je to tím, že nemáme zavedeny žádné kruté pořádky a jsme stále jednou partou kamarádů, které to prostě baví, ale samozřejmě vzhledem k časovým možnostem jednotlivých členů kapely je občas těžké domluvit zkoušku nebo nahrávání, řeší se to však vždy operativně a zatím to myslím celkem vychází.

Většina z vás studuje vysokou školu, jak při tom kapelu stíháte?

Martin: Studuju medicínu v Brně a nestíhám.

Vašek: Se školami to máme skutečně vtipné. Půlka kapely studuje v Praze a půlka v Brně, takže sejít se na zkoušku je relativně problém, ale zvládáme to. Já studuji Speciální pedagogiku a Technickou a informační výchovu na pedagogické fakultě Masarykovi univerzity v Brně.

Honza: Tak já už jsem hlavní část studia dokončil a patřím mezi pracující. No a vzhledem k tomu, že jsem jednak právník a jednak učím v jazykovce, navíc ještě v Praze, tak to občas není legrace. Ale člověk stíhá na to, na čem mu opravdu záleží, takže zatím myslím, že se držíme celkem obstojně a i když už bohužel není možné zkoušet jako dřív, tak se kapelu daří držet pokupě.

Vlado: To je právě ono, času je stále méně, takže je někdy složitější najít v tomto ohledu kompromis u koncertních dat nebo u společné zkoušky, ale tak to v životě chodí a někdy to bývá holt pořádná lítačka:-) Já studuju magisterský program Politologie na Karlově univerzitě v Praze a do toho pracuji.

Kdo z vašeho boybandu má největší úspěch u fanynek? :-)

Martin: Wlado páč je teplej.

Vašek: No vzhledem k tomu, že jsem bubeník, tak po koncertu balím hlavně bicí. A co se týká fanynek a ostatních členů, tak si říkám: Chci to vědět? ;)

Honza: Jednoznačně Vlado. Romantická duše, zasněné pohledy, rozeplá bílá košile. Až budeme v BravoGirl, tak na titulní stránku jde akorát on.

Vlado: No myslím, že tak trochu všichni, ale kdo nejvíc, to netuším :-)

Když vás chce někdo pozvat na panáka, co si dáte?

Martin: Naposledy po koncíku ve Starý pekárně to byl bodyshot-takže tequilla.

Vašek: Poděkuji a zavolám Vlada nebo Martina, protože to jsou alkoholici a já zpravidla na koncerty řídím, a tudíž nepiji. Jinak bych si koncert, co koncert dal vodku!

Honza: Absolut Vodku či nějakou tu pálenku. Léta praxe a odříkání mě naučila, že barevná pití jsou temné zlo z hlubin vesmíru. Krom whisky teda.

Vlado: Já z tvrdého určitě Gin.

Co byste popřáli a poradili začínajícím muzikantům?

Martin: Hodně sil a trpělivosti, nedělejte hudbu kvůli tomu aby jste se líbili, ale aby se vám líbila.

Vašek: Nebojte se toho. Čím víc si namlátíte na ze začátku hubu, tím lepší to pak bude…

Honza: Trochu mě zaráží fakt, že mi připadá, že poslední dobou vůbec nevznikají žádné nové kapely. Naopak je spíš vidět jak se všude okolo rozpadají a kolikrát to jsou kapely, kterých je vážně škoda, protože se snaží dělat zajímavou a invenční muziku. Osobně doufám, že se tenhle trend změní a hrát v kapele a chodit do klubů bude zase populárnější záležitost, než je to asi dneska. Takže bych vzkázal hrajte, hrajte, hrajte. Nebojte se toho, že vás někdo zkritizuje nebo že budete trapní někde vylézt před publikum a hrát vlastní songy. Nebalte to po pár koncertech, kde budete hrát pro 10 lidí, jsou lepší a horší koncerty a zná to každá kapela. Nebojte se ptát se starších muzikantů na rady, věřím, že vám hodně z nich je ochotno poradit či pomoct, ať je to výběr aparátů, nástroje nebo o možnostech koncertování.

Vlado: Hlavně hodně nadšení do hry a výdrže, aby to za něco stálo, je potřeba nezanedbat mnoho věcí kolem samotného hraní (domlouvání času a koncertů, nošení nástrojů apod.).

Máte nějaký vzkaz pro fanoušky?

Vašek: Já ne :-)

Honza: Hlavně díky všem, které můžeme potkávat na koncertech, díky nim byly některé štace opravdu nezapomenutelné. A budeme se snažit vám naší muzikou dělat i nadále radost. A pokud jsme doteď nedělali, tak věřím, že začneme. :)

Vlado: Hlavní vzkaz je: Neseďte doma a choďte na koncerty a taky počkejte na vydání naší nové desky, bude to stát za to!