Dead Pope's Company jsou na turné s japonskými Anisakis a vydávají singl Disco

Co bylo první? Odrhovačka, nebo kolovrátek? Slepice, nebo vejce? Žalud, nebo vzrostlý dub? Na lehkou otázku není žádná odpověď, ale na lehký popěvek čeká měkká zeď: Dead Pope's Company. Tito punkoví srdcerváči, kteří slovu rock'n'roll dávají jeho původní význam, jedou už podruhé turné s japonskými Anisakis a právě dokončují své nové album. Jeho předzvěstí je singl Disco, který kapela osobně představí ve čtvrtek na vlnách Rádia 1. „Disco je o jedné z mutací pomatenýho vnímání pojmu „hrdina... O tom, jak člověk, kterej škatulkuje, přemýšlí u venčení čokla,“ říkají Dead Pope's Company ve svém Disco příběhu.

Solí vyhraný a propracovaný garážový punk říznutý speedovaným rokenrolem, rychlost, vtip, drajv a melodie Dead Pope's Company u nás nemají srovnání. Máte rádi The Hives? Hledáte průsečík mezi The Pink Spiders a Tokyo Sex Destruction? Pak jste na správné adrese! Nechtění potomci Debbie Harry a Joe Strummera si zakládají na adekvátním negližé, lehce lavírují na provaze dobových očekávání, krize-nekrize: „Základ je společensky se obléct, chovat se slušně a zdvořile a pak už jen vylízt na pódium a zbourat klub,“ říkají. Je to dostatečně retro?

Disco příběh Dead Pope's Company:

Znáte to, vyrazíte do klubu na malým městě jako je to naše, kde narazíte na chlapíka, kterej vás zmerčí, několika větama okomentuje podobiznu Hendrixe na vašem triku, a když reagujete přátelsky, zasekne drápek a nepustí.

Po seznamovací fázi bez jakýchkoli okolků nastartuje monolog, jehož středobodem je subjektivní pohled na rockovou hudbu (ať už si pod tím pojmem představuje/te cokoli).

Samozřejmě, v čím větším laufu je, tím větší důraz klade na emotivní podbarvení vyznání (a tím víc na vás leje pivo) a konkrétní „velké“ hudební momenty pitvá do naprostých detailů.

Mimo jiné používá košatá slovní spojení typu „... a jak XY natáhl konec toho sóla po třetí sloce, to se normálně zachvěla země a ze vzniklé praskliny vylezl sám čert...“

To má za patřičnýho světla svojí sílu a začínáte věřit, že čas, kterej s tímhle novým známým trávíte, rozhodně nepatří do kategorie „ztracenej“... kývete hlavou a když vidíte nasazení, s nímž svůj pohled na hudbu prezentuje, nepřestáváte ani při pasážích, který subjektivně vnímáte odlišně...

Je to trošku upocený, trošku karnevalový a hodně to zavání melancholií... Po víkendu ale musíte zpátky k povinnostem a tuhle dvacetiminutovou víkendovou epizodku si připomenete maximálně když míjíte študáka v triku Led Zeppelin.

Další víkend po návratu z hraní venčíte čokla a jelikož bydlíte v centru, poklidnou nočně-ranní atmosféru v nepravidelných intervalech narušují jenom partičky vracející se z diskotéky, před jejímž vchodem nutíte čtyřnohýho kámoše ke chcaní...

Samozřejmě, nijak zvlášť po kolemjdoucích nepokukujete... v tom se ale z hloučku veselých mladých lidí vynoří silueta podobná té, jejíž majitel vás před týdnem v klubu u recenze tvorby Motörhead občas ocách pivem.. No jasně, je to on, z dálky kyne parohama z malíčku a ukazováčku... chlapík, o kterým zpívaj Aerosmith...

Jak se mohl nechat stáhnout Davidem a navoněnejma holkama? Jak je možný, že se nechal hrdina jeho střihu zlákat do samotnýho předpeklí?

Najednou začne vaše bytí parafrázovat jím vyřčené podobenství – duše se vám zachvěje a ze vzniklé pukliny vyskočí čert... Frajer, kterej zná dívčí jméno Lemmyho prababičky, si dovolí před vašima očima vylízt z pekelnýho baráku... kéž by ho ten můj pes alespoň trošku pochcal...

Song DISCO je o jedné z mutací výše popsanýho pomatenýho vnímání pojmu „hrdina... O tom, jak člověk, kterej škatulkuje, přemýšlí u venčení čokla.

Další informace:
http://bandzone.cz/deadpopescompany
http://www.deadpopescompany.com/
http://www.myspace.com/deadpopescompany
www.xproduction.cz