A year in life, aneb rok existence NMNL

A year in life, aneb rok existence NMNL

Bylo to na podzim roku 2008, když jsem brouzdal vlnami internetu v zátokách hudebních e-zinů, kde jsem pročítal své oblíbené kritiky, abych poté zabrousil i na diskuzní fóra zkontrolovat tipy na dobrou hudbu od ostatních fanoušků. Právě na jednom takovém fóru mě zaujala nabídka člověka, jenž si říkal ozzy.pilsen (dál už jen ozzy) a hledal redaktory pro svůj hudební web. Pamatuji si, kterak mě právě recenzentská činnost v hudební oblasti již nějakou dobu lákala, tak jsem neváhal a dal dohromady článek o debutové desce The Doors. Ozzymu se text líbil, a tak začala naše spolupráce.

Od té doby jsme spolu vyzkoušeli dva ruzné formáty e-zinů o muzice, avšak nikdy se nejednalo o koncept, který by byl naším společným dílem. Ale právě před rokem došlo ke spuštění provozu NMNL.cz, jenž tento atribut měl. Projektu, jehož zárodečná myšlenka byla skutečně dílem okamžiku, a kdyby s ní ozzy přišel o chvíli později, dnes bych tento článek nepsal. Samozřejmě nechci zapomenout na redaktory, jenž s námi u vzniku celého díla stáli, ale jejich výčet by byl nepřesný, jelikož jen s těží přesně určit období prvopočátku a především jsem si jist, že dotyční vědí sami, že se jich tyto řádky týkají.

NMNL jsme chtěli postavit na moderním designu, zajímavých funkcích (ozzyho hlavní idea) a kvalitních redaktorech, jimž bude dána co největší volnost v tvorbě (moje počáteční představy). Do jaké míry se to podařilo nechť posoudí čtenář sám. Když jsem spolu s ozzym nyní, po ruce fungování, hodnotil činnost e-zinu, shodli jsme se, že rychlost jeho vývoje skutečně předčila veškeré naše představy.

A co přinesla práce na NMNL mně jako redaktorovi? Ujasnil jsem si odpovědi na otázky o smyslu kritiky. Začal jsem intenzivně chtít dělat lepší a lepší články (především po formální stránce). Přestal jsem psát o věcech z historické studny, což mi ovšem tak nějak chybí, takže se k tomu pravděpodobně vrátím. A především jsem se začal hlouběji zajímat o žánr hudební kritiky jako takový a jeho různé formáty (samozřejmě jsem to dělal i dříve, ale méně intenzivně).

Na konec chci za ten poslední rok poděkovat v první řadě kolegům redaktorům, jelikož pobyt s nimi v jedné redakci se ukázal přínosným. Díky patří také čtenářům, protože mám pocit (snad ne klamný), že se nám vyhybají rencalové plivající jed bez pádných důvodů a naše čtenářská obec je zkrátka na celkem dobré úrovni. Poslední poděkovaní míří k ozzymu za to, že mě k tomuto projektu přesvědčil a sám mu nepřestal věnovat potřebnou péči. Nyní mi nezbývá než závěrem poblahopřát NMNL k jeho prvním narozeninám.