Helloween

Helloween je legendární německá kapela, jíž je přisuzováno položení základů hned několika nových metalových odnoží. Prošla velmi bouřlivým vývojem plným vzestupů a pádu, personálních i žánrových změn a patří mezi nejkontroverzněji přijímané kapely metalové historie. Metalový svět sice rozdělili na dva nesmiřitelné tábory skalních příznivců a krajních odpůrců a to především po personální změně na postu zpěváka, důležité ale je, že málokomu jsou lhostejní, ale hezky postupně... Zde předkládám trestuhodně ovšem opodstatněně zkrácenou a zjednodušenou verzi takřka románového příběhu kapely.

Historie kapely se začala psát už v roce 1978, kdy se v kapele jménem Ironfist (původně také Gentry nebo Second Hell) sešli kytaristé Kai Hansen, Piet Sielck, baskytarista Markus Grosskopf a bubeník Ingo Schwichtenberg. Po několika demonahrávkách však Piet Sielck odešel a kapela se na čas rozpadla. Kai mezitím spojil síly s kytaristou Michaelem Weikathem, který mu nabídl hraní ve své kapele Powerfool. Po nějakém čase se však s bývalými kolegy z Ironfist rozhodli činnost kapely obnovit a Kai s sebou přetáhl i Micheala Weikatha. Naposledy si pak v roce 1984 změnili jméno na legendární HELLOWEEN.

Zlomovým rokem pro Helloween bylo 1985. Toho roku nejdříve získali smlouvu u velkého labelu Noise Records, nahráli první mini LP "Helloween" a později i své debutové album "Walls of Jericho", kterým mimoděk definovali nový žánr - speed metal. Během následného turné si Kai, který debutové album nazpíval uvědomil, že zpívat a hrát na kytaru zároveň mu nedovoluje podávat stoprocentní výkon a rozhodl se věnovat pouze kytaře. Ve zbytku turné pak kapele vypomáhá zpěvák Ralf Scheepers (Tyran Pace) a později přibírají dalšího stálého člena, osmnáctiletého Michaela Kiskeho, majitele hlasu s takřka operním potenciálem a jednoho z největších pěveckých talentů v metalové historii. Začíná zlatá éra kapely Helloween.

V letech 1987 a 1988 vychází legendární alba "Keeper of the Seven Keys part I a II", nejprodávanější alba skupiny a do dnešních dnů všeobecně uznávané metalové klenoty. Mnoho písní z těchto dvou alb takřka zlidovělo a titulní rozsáhlý opus "Keeper of the Seven Keys" z dvojky dodnes funguje jako jakási power/speed metalová hymna. Podobného uznání se dočkala i další rozsáhlá skladba "Halloween" z jedničky. Strážci posadili kapelu na dlouhou dobu na vrchol hitparád. Následovalo turné, které ovšem kapele přineslo první velké rozpory. Ty vyústily odchodem Kaie Hansena uprostřed turné v prosinci 1988. Zaskakuje za něho Marcus Grapow. Kai Hansen si zakládá kapelu Gamma Ray, která se později stane podobně úspěnou a legendární jako samotní Helloween, jejichž nejslavnější éra tím skončila.

Ukázka v podobě zmíněné hymny "Keeper of the Seven Keys":

Odpusti si nemohu ale ani videoklip k další veleoblíbené skladbě "Halloween":

V následujích letech se kapela pomalu dostala až na samotné dno. Začalo to neshodami s vydavatelstvím, po kterých raději přesídlili k EMI records, kde po delší odmlce vydali až v roce 1991 album Pink Bubbles Go Ape, které ovšem fanoušci přijali vesměs záporně. Pověstným posledním hřebíčkem do rakve (alespoň co se tehdejší sestavy týká) bylo album Chameleon (1993), které už kritika ani veřejnost (až výjimky) jednoduše nevydýchala. Kapela se zároveň vnitřně rozpadla na dva tábory - na jedné straně Kiske a Schwichtenberg, na druhé Weikath. Schwichtenberg se později vlivem drog, alkoholu a vzniklých psychických potíží zhroutil uprostřed turné a byl na zbytek turné nahrazen Ritchiem Abdelem. Poté už nebylo cesty zpět. Zbožňovaný Michale Kiske kapelu opustil a všichni byli přesvědčeni, že je to naprostý konec kapely.

Weikath rozhodně ale nic zabalit nehodlal a tak začal hledat do kapely nové členy. Ty našel ve zpěvákovi kapely Pink Cream 69 Andi Derisovi a bubeníkovi Uli Kischovi. Nová sestava se ihned pustila do práce a brzy vzniklo album "Master of the Ring". To znamenalo v metalovém světě naprostou senzaci a neočekávaný návrat kapely do první metalové ligy. V tu chvíli se už ale fanouškovská základna začíná pomalu, ale neúprosně dělit na sklaní přívržence a odpůrce (odpůrce především Andiho Derise). Začala druhá úspěšná éra kapely. Celý metalový svět ale brzy na to otřásla zpráva o tom, že bubeník Ingo Schwichtenberg dne 8. března 1995 pod vlivem těžkých depresí spáchal sebevraždu skokem pod vlak. Později téhož roku kapela uzavírá smlouvu s Raw Power pro Evropu a s Castle Records pro USA a následně v roce 1996 vydává další úspěšné album "The Time of The Oath". Poté v roce 1997 navazuje opět úspěšným albem "Better than Raw", po kterém jedou turné se samotnými Iron Maiden a v roce 1999 na oslavu 15 let existence kapely vydávají album plné coververzí známých metalových hitů s názvem "Metal Jukebox".

Videoklip k písni "Where the Rain Grows" z Derisova úspěšného debutu "Master of the Ring":

Rok 2000 pro kapelu znamená začátek dalších neshod a personálních změn. Vychází album "The Dark Ride", které bylo přijato velice rozporuplně. Kapela na něm totiž výrazně změnila svůj sound. Album je, jak už název napovídá velmi temné, což do dosavadního kontextu "veselého metalu" příliš nezapadá. Pro některé je album vrcholem novodobé kariéry a pro jiné začátek dalšího úpadku a výsledkem dusné atmosféry v kapele. Jisté je, že po vydání alba kapelu opouští bubeník Uli Kisch a kytarista Marcus Grapow. Kapela opět hledá náhrady a přichází bubeník Mark Cross (Metallium) a mladý kytarista Sasha Gerstner (Freedom Call). Hned na začátku nahrávání ale Mark Cross onemocněl mononukleózou a jako záskok byli přizváni bubeníci Mickey Dee (Motorhead) a Stefan Schwarzman (ex-Running Wild, ex-Accept), který následně post bubeníka zaujal nastálo. V této sestavě vychází tentokrát už u gigantu Nuclear Blast celkem nevýrazné album "Rabbit Don't Come Easy", které definuje kapele opět trochu jiný zvuk, z kterého je znatelně cítit propojení s popem, s kterým si pohrávali prakticky během celé kariéry. Na znamení, že napjaté vztahy s bývalým frontmanem Kaiem ochladly, vystoupil s nimi Kai v několika písních během jejich vystoupení na Wacken Open Air.

Videoklip k písni "If I Could Fly" z alba "The Dark Ride", pravděpodobně největšímu hitu novodobé kariéry kapely:

Videoklip k písni "Just a Little Sign", ukázka z výrazně popmetalového alba "Rabbit Don't Come Easy":

V roce 2005 se Helloween rozhodli navázat na svou nejúspěšnější éru vydáním alba "Keeper of the Seven Keys: The Legacy", opět u nového labelu, tentokrát SPV. Ještě předtím se však v kapele stihla odehrát protazím poslední personální změna, opět na postu bubeníka. Stefan Schwarzman prý údajně nesdílel stejnou vizi jako zbytek kapely a navíc nezvládal rychlé party, tak byl nahrazen Danim Löeblem (ex-Rawhead Rexx). Album bylo možná i díky značně provokativnímu názvu přijato opět dosti kontroverzně a co se týká odborné kritiky, spíše negativně. Album obsahuje několik kvalitních skladeb, z nichž některé mohou nejen délkou ale i kvalitou konkurovat zmíněným opusům z doby prvních keeperů, zbytek však působí spíše jako vycpávka. Z tour na podporu nové desky v roce 2006 bylo dokonce natočeno první oficiální DVD kapely s názvem "Live at 3 continents" (odehrávalo se v brazilském Sao Paulu za Ameriku, japonském Tokiu za Asii a bulharské Sofii za Evropu).

Videoklip k písni "Light the Universe" z alba "Keeper of the Seven Keys: The Legacy", kterou spolu s kapelou Helloween nazpívala zpěvačka Candice Night (Blackmore's Night):

O dva roky později, tedy v roce 2007 vyšlo mnohem hutnější, rychlejší a tvrdší album "Gambling with the Devil", které už bylo přijato opět velmi vřele a mnozí ho považují za nejlepší desku derisovské éry. Následné tour pod názvem "Helish tour" pak kapela během let 2007/2008 jela pro mnohé překvapivě s Gamma Ray. 25 páté výročí kapela oslavila vydáním dalšího alba plného coverů, tentokrát ale coverů vlastních hitů v nemetalové podobě s názvem "Unarmed - The Best of 25th Anniversary". Z neustálých personálních změn v kapele vznikla jedna poměrně velká výhoda a sice, že přestože oslavili již 25. výročí, neustále se drží, dá se říct, na špici metalového vývoje a nepůsobí jako "metaloví dinosauři", jako většina podobně starých kapel, díky čemuž pořád oslovují především mladé publikum.

Videoklip k písni "Paint a New World" s typickým zvukem alba "Gambling with the Devil":

V současnosti se zdá být kapela Helloween v dobrém rozpoložení. Členové se už zaslouženě vyhřívají na výsluní slávy. Andi Deris vlastní luxusní vilu na Teneriffe na španělských Kanárských ostrovech, kde má vlastní nahrávací studio, kde momentálně pravděpodobně dokončují přípravy dalšího alba "7 sinners".

Nakonec videoklip z alba "Unarmed", nemetalová předělávka slavného megahitu "Dr. Stein" z legendárního alba "Keeper of the Seven Keyes part II":