Foals - Holy Fire

Holy Fire, třetí deska, třetí pohled na math-rock v plné kráse. Že všechny desky Foals zní naprosto odlišně? To může tvrdit jen člověk, který párkrát slyšel singl z Antidotes a Total Life Forever. Pro takového posluchače musela být první novinka, Inhaler, neskutečný šok. Foals rostou, vyvíjí se a dospívají. Až teď všem dochází, že mezi první a druhou deskou není "úskok daleko pryč", ale čistá evoluce, která graduje právě na Holy Fire.

Desku otvírá instrumentálka Prelude, která nemá jen funkci intra. Nahlíží totiž na celé album a dává posluchačům, najevo, co můžou v dalších deseti nahrávkách čekat. Totiž pořádný basový groove, gradaci a nejen vysoké zvonivé kytary. Navazující Inhaler má pak potenciál všem nepřipraveným v refrénu odpálit mozek. Singl jak se patří. A když už máte pocit, že vaše husí kůže přestává, řítí se proti vám další vlak, druhý singl My Number. Tanečnější věc s typičtějšími kytarami a zatraceně chytlavou melodií. Člověk by řekl, že Foals chtějí vystřílet všechny náboje hned na začátku. Omyl, Yannis a spol. mají ještě plný zásobník. K přebíjení ale dochází vzápětí při intimní Bad Habit, která je společně se Stepson jednou z nejslabších věcí na desce. To se ovšem nedá tvrdit o Everytime a jejím neskutečně našlapaném refrénu, který vás jen stěží nechá v klidu. Po ní přichází na řadu nejsilnější song alba, Late Night. Jako by se v ní Foals ještě ohlíželi za sebe. Minimalistický začátek se za procítěného chraptění zpěváka Philippakise přelévá a graduje do instrumentálně nejzajímavější skladby na albu, která pak končí kytarovým sólem. Naopak nejtriviálnější je Providence, která je zase typickou koncertní skladbou a z nového repertoáru podle záznamů na internetu taky živě funguje nejlépe. Foals typicky končí nenápadně, pomalu a něžně. Moon má zajímavou atmosféru jak na desce, tak na pódiu. Navíc zaplňuje přesně tu mezeru, která vám po desáté nahrávce v playlistu zbývá.

Oxfordští Foals natočili kvalitní desku s dokonalým zvukem a nezaměnitelnou atmosférou. Stále se na ní dá ale vytknout pár věcí. Nucené math-rockové pasáže i po několika posleších nudí a je to velká škoda. Holy Fire se i přes to všechno dotýká dokonalosti a předbíhá Antidotes i Total Life Forever na plné čáře. Rok 2013 teprve začal, ale i tak bude pro kapely velká výzva sesadit "hříbata" z trůnu.