Rotting Christ - Kata Ton Daimona Eaytoy

Hlavní ze dvou stálých členů, Sakis Tolis, přiznává, že pro nápady chodí i daleko, tedy velice rád cestuje a poznává kultury jiných zemí, jejich folklór apod., který se poté samozřejmě odrazí i v jeho hudbě. A můžeme si povšimnout, že i na Kata Ton Daimona Eaytoy se to hemží názvy v jazycích, které nepatří mezi zcela nejznámější. Já osobně velice oceňuji mužské pěvecké sbory, které desku dokázaly neuvěřitelně pozvednout a dovoluji si říci, že i vytáhnout z časté blackmetalové šedi, kde splývá jedna kapela s druhou. Jemný záblesk tohoto splynutí jsem si sice všimla v druhé polovině alba, ovšem občas se opět objeví takový moment, který přesto dělá z Kata Ton Daimona Eaytoy neotřelý hudební zážitek.

To, že je Sakis Tolis hudebník, který dělá hudbu skutečně od srdce, svědčí i to, že nepotřebuje k nahrávání zvučná jména hudebního byznysu, ale spíše si pozve přátele z branže. A výsledek? Nevím, jak vám, ale mně se zdá kvalitnější než kdyby album "zaručovaly" sice uznávané, ale komerční hvězdy, které by spíše dojem z této dokonale undergroundové muziky pokazily.

Co je mi také sympatické a zase potvrzuje již výše zmíněnou skutečnost, je i to, že Rotting Christ nechtějí hrát za velké peníze, tudíž si i ten, kdo své konto výrazně zúžil už jinými koncerty, mohl jejich vystoupení vychutnat např. 2.3. 2013 v Praze.

Na závěr bych ráda vytkla pomyslné vrcholy desky. Za ty považuji druhou (P'unchaw Kachun-Tuta Kachun) a třetí (Grandis Spiritus Diavolus) skladbu, kde moje zatíženost na sbory dostala takzvaně své. Skladby jsou hudebně propracované a o momenty, kytarové smrště ši melodicky hutné hlasy zde není nouze.

Za mě dávám albu slušných 75%.