Divokej Bill - 15

Při příležitosti svých patnáctých narozenin Divokej Bill vydal šesté studiové album pojmenované jednoduše 15. Už jsou tomu čtyři roky od vydání – aktuálně již předposledního - alba Mlsná a kluci slibovali, že tato nová deska nebude ledajaká.

Je pravda, že bystré ucho nejednoho fanouška určitě zaregistruje zřetelný posun k výraznějšímu kytarovému zvuku, který desce dodává nový šmrnc. Ale nebojte, Divokej Bill nezanevřel na své již obvyklé obsazení hudebních nástrojů, jako je banjo, harmonika, housle i mandolína, jen tyto nástroje dokáže lépe využívat k tomu, aby vynikla celková melodie písní.

Jemná změna je patrná i v textařské úrovni. I když kluci pořád dokáží být velice originální a vtipně vynalézaví, některé texty z nové desky pobízejí k hlubšímu zamyšlení a dokonce i k morální kritice (např. písně „Mašina“, „Tíseň“ či „Dolsin“).

Album otevírá klasická Billovská vypalovačka „Vstávej“ plná úderné energie, která vám vykouzlí úsměv na tváři a už si poskakujete i proti své vůli. Druhá pecka „Koně“ je v podobném tanečním rytmu a je výrazně podkreslená právě kytarovým zvukem. Avšak na desce se nacházejí i pomalejší songy, ze kterých je rozhodně třeba zmínit podmanivý „Půjdem dál“ a chytlavý „Všema deseti“, oba dva v podání Romana Procházky. Z dalších písní je nutné neopomenout melodickou „Zamilovaná“ a z hlediska typické Billovské hudební aranže „Pekelník“, která celou desku stylově uzavírá.

Divokej Bill s albem 15 sází na jistotu. Kluci se nepouštějí do žádných extra novinek a drželi se již toho svého osvědčeného, u kterého vědí, že u fanoušků funguje. Avšak nejen z textů, ale i z melodií je cítit určitý posun k melancholii (že by snad kluci stárli? ). Je třeba věřit, že i na živo bude Bill sázet na svou ověřenou show, která bude energií jenom jiskřit. A na závěr nezbývá než vyvrátit text písně „Dolsin“ a dodat: kluci, „od desíti k pěti“ to s vámi určitě ještě nejde!