Jitka Charvátová: Chci spojit nespojitelné

Jitka Charvátová: Chci spojit nespojitelné

Jitka Charvátová se narodila na jihu Čech ve znamení berana. V první polovině 90. let pracovala v rádiu Faktor a zpívala v kapele Fiction společně s Mejlou Hlavsou. Mezi lety 2003 - 2008 zpívala s kapelou Skyline. V současné době se naplno věnuje svému autorskému projektu JI & Mother Ducks a zpívá ve znovuobnovené kapele Ocean. Více o Jitce najdete na jejím fanouškovském profilu na Bandzone.cz nebo na Facebooku.

 

Máš za sebou koncertně bohatý podzim. Kromě turné s Tvojí kapelou Mother Ducks jsi odehrála i několik koncertů s Oceanem. Jak ty koncety zpětně vnímáš, říkáš si třeba, žes mohla něco udělat líp?

Ne, udělala jsem to nejlíp, jak jsem mohla:-) Jsou to pro mě dvě odlišné zkušenosti. Turné s JI & Mother Ducks vychází z mojí debutové desky Feed My Lion, která teď slaví roční výročí. Objeli jsme české, moravské a slovenské kluby a všude byli otevření elektronice a našemu trošku specifickýmu humoru a vesměs všechny ty koncerty končily tím, že tančili i majitelé klubů. Bylo to hodně přátelský, takže z toho mám velkou radost.

Všechno vyvrcholilo koncertem v Roxy, kde jsme připravili Myslivecký elektroples a jeho součástí byla samozřejmě tombola. Já pocházím z vesnice, téměř z lesa, což často cituju v textech a chtěla jsem přinést les i do legendárního pražskýho klubu. Byl to takový experiment, který se sešel s velkým nadšením. Vůbec tombola, kde se kromě myslivecké kýčovité keramiky objevili i bažanti osobně odchycené mým tatínkem a další myslivecké nezbytnosti jako lovecký salám či lovecký pes, vzbudila velkou pozornost. To se potvrdilo i při vyhlášení hlavní ceny, což byla prasečí hlava, původně jsem myslela, že si ji zas odnesu domů, ale nakonec o ní byla i rvačka. Mám ráda věci, který jsou zdánlivě nepropojitelný, a když je můžu propojit, vznikne zajímavý novotvar, což se stalo v Roxy a myslím, že Myslivecký elektroples dopadl nad očekávání skvěle.

A druhá část je Oceán, tam jsem byla přizvaná jako host a bylo to obzvlášť křehký, protože křehcí jsou hlavně fanoušci Oceánu. Před dvěma roky mě kluci oslovili ke comebacku, nicméně vše dozrálo až v loňském říjnu, kdy jsme zahráli na srazu fanoušků Oceánu 3 písničky jako pozdrav, že je Oceán zpět. Byla to naprostá euforie. Musím říct, že ta oddanost fanoušků ke kapele, která se rozpadla před 18 lety mě vzala dech. Ty 3 písničky jsme nakonec odehráli dvakrát a ještě teď mi z toho běhá mráz po zádech. Odehráli jsme ještě další koncerty v Bratislavě, Brně a Českých Budějovicích a vše se neslo v té samé euforii. A to, že mě přijali, je pro mě hodně významný. Nyní se připravuje jarní turné po Čechách a Slovensku.

 

S Mother Ducks jste téměř všechny písničky přearanžovali, budete pracovat na koncertních podobách i dál?

Deska je úplně odlišná disciplína než koncerty a jak se říká jeden koncert platí za 10 zkoušek. Na koncertech si všechno žije svým životem a dějou se věci, který se nedají předpokládat. Během hraní jsme si našli optimální verze těch věcí, ale to prakticky nebere konce. Pokrok a vývoj mám ráda a koncertní podoby jsou momentálně remixy těch věcí, který jsou na albu a jsou převážně taneční.

 

Co chystáte s Mother Ducks na jaro 2011?

Jednak mě oslovila Slovenská televize, která točí seriál Nesmrtelní, produkuje to Martin Hudák, který mimo jiné natočil klip Richardu Müllerovi “ Už”, kterej mě nadchnul. Točí technikou, která byla použitá ve filmu Sin City, a Martin se na mě obrátil, že by chtěl jako pilotní písničku k jednomu dílu věc Deep Connection. K tomuto singlu bude Martin dělat taky klip. Na jaro plánujeme ještě vypustit další singl, udělat klip a hlavně koncertovat.

 

Taky jsem se dočetla v dřívějším rozhovoru, že máte v plánu jet do zahraničí, jak to probíhá?

Zahraničí je stále v jednání. Nějak zvlášť se na to nesoustředíme, ale jsme tomu otevření a rozhlížíme se.

 

První klip byl sci-fi, ve druhém sis zahrála dvojroli, co chystáš ve třetím, máš vybranou písničku?

Opět chci spojit nespojitelné, máme písničku Big Demoiselles, což je takovej úlet a tomu by měl odpovídat i vizuál. Chtěla bych mít každej klip trochu jinej, ten první k věci Real Life jsme dělali se Šimonem Šafránkem, je to inspirace filmovým sci-fi ze 60. let . Druhej klip Smile byl hodně jednoduchej, studiovej – chtěli jsme zobrazit dvě identity jedné osoby. Kromě jiného v něm vystupuju jako pološílená blondýna, která je velmi chladná, až trochu hororová.

 

Kde jsi posháněla členy Mother Ducks?

Cha! Tak na to jsem asi nejvíc pyšná. Neuděla jsem pro to téměř nic. Když jsem loni dokončovala desku, měla jsem toho nad hlavu, navíc jsme připravovali křest na prosinec a já ještě v říjnu neměla kapelu. Představila jsem si tedy, jak by měla kapela vypadat a během 14 dnů mi téměř jeden po druhým zazvonili u dveří. Asi nejmarkantnější byl příchod DJ Crazy Heleny. Sháněla jsem do kapely DJ, představovala jsem si osobu, která když vyjde na pódium, vyvolá respekt, ale současně bude pozitivní, takovýho velkýho mědvěda. Vzpomněla jsem si, že jsem kdysi takovýho člověka viděla v rádiu. Pak jsem na to zas zapomněla. Týden na to mi odtáhli auto a já jsem zmrzlá jak preclík stála v dlouhý řadě u odtahovky a přede mnou stála obrovská postava... můj medvěd! Hned jsme se domluvili a odjeli každej svojí kárkou.

 

Máš jiný složení kapely, kromě toho, že Ti ubyla jedna vokalistka, jsi vyměnila elektronický bicí za živý, v čem jsou lepší?

Kapela za ten rok prošla vývojem a teď zkoušíme s novým bubeníkem, je to už zavedená osobnost - Thom Herian aka Drama Jacqua (Montage, Sato-San To). Je to hodně talentovanej muzikant a náš koncertní set bude ještě tanečnější, elektronický bicí se budou kombinovat s živýma, bude se víc experimentovat. Během hraní stíhá ještě looping a ovládá další krabičky, prostě ideální elektrárna.

Jinak Ti každá zpěvačka potvrdí, že živý bicí dělaj velkej bordel na pódiu, obzvlášť v malých klubech ozvučit živý bicí je mistrovkej kousek. Elektronika má svoji specifickou chemii, která se nedá udělat dynamikou. Ta dynamika tam není, je to něco, co stabilně existuje a s živýma bicíma se to někdy bije. Já kombinaci živých a elektronických bicích vítám a strašně se na ni těším. Navíc, jak už jsem řekla, Thom bude mít naživo dost prostoru experimentovat, takže už se sama těším na společný koncerty. Chci, aby byl koncert ještě energičtější než deska. Bude to víc do punku, do temnějších věcí, takže se těším, že ještě přitvrdíme.

 

Když jsi hrála koncerty se Skyline, tak jsi hodně skákala, teď to neděláš. Je to jenom hudbou nebo kostýmama nebo už Tě to přestalo bavit? :-)

Myslíš, jestli jsem už doskákala? Já jsem během koncertu dost zaměstnaná. Ve Skyline jsem zpívala vetšinou jen části písniček, tady to táhnu celý od začátku do konce, takže nemám prostor odběhnout od mikrofónu, povyskočit si, ale intenzita prožitku je pro mě větší. Navíc hraju na malej růžovou přístroj, kterej vydává hrozně zlobivý zvuky. Ale vnitřně jsem stále ve výskoku.

 

Datum nejbližšího koncertu máte už známé?

Určitě to bude to jaro, vše bude na mých webovkách www.jitkacharvatova.com nebo na Facebooku JI , takže kdo chce být v obraze, všechny novinky najde tam. První hraní s Thomem Herianem by mělo proběhnout 3.3. v Plzni v Anděl Café.

 

Jaká je roční prodejnost CD Feed My Lion?

Nejvíc prodávám na koncertech. S prodejem pomohla i moje účast v Oceánu. Pro tyhle fanoušky je podstatný mít originál CD s podpisem, zajímají se o texty, o atmosféru a totálně sdílí ty věci, chodí na koncerty a dobře fungujou i jako komunita. Prodej CD není závratnej, ale budu muset nechat přilisovat, což je pro mě dobrá zpráva. Vůbec tenhle rok hodnotím jako úspěšnej a jsem spokojená jako JI, i jako Jitka.

 

O Jitce

Krásně mluvíš o vesnici, plánuješ se tam vrátit?

Než jsem přišla do Prahy, žila jsem v Českých Budějovicích, ale vyrůstala jsem na vesnici a neustále se tam vracím. To jsou spíš věci, který si pořád nosím v sobě, jsou to moje kořeny. Určitě bych ráda na stáří byla někde v nějakým klidu , ale zatím mi vyhovuje ten kontrast toho, že se totálně vyklidním jenom proto, abych se mohla zase totálně zahltit.

 

Proč jsi začala zpívat?

Já nevim... Myslím si, že každej má něco danýho, a podstatná pro život je tvorba. Jestli někdo uvaří svíčkovou nebo nakreslí jelena, je to pro mě tvorba a zhmotnění myšlenek. Odmalička jsem zpívala s tatínkem lidovky. Jako dítě jsem si dokonce myslela, že základní lidskou komunikací je zpěv a mluvení je jen taková okrajovka. Takže mi to bylo asi daný a jsem za to ráda.

 

Jak jsi potkala bratry Vozáryovi?

V sedmnácti letech jsem začala pracovat v rádiu Faktor, zpívala jsem do reklam a ještě jsem studovala. Jednoho dne jsem tam potkala Dušana Vozáryho, kterej tam točil sólovku Déva. A Dušan potřeboval rychle něco nazpívat, tak jsem mu tam nahodila pár melodií a necelej rok na to se dali dohromady s Mejlou Hlavsou, hledali zpěvačku a oslovili mě. To považuju to za jeden ze záchytnejch bodů mýho života, který se měl stát.

 

Lituješ v životě něčeho?

Nejhorší je vrtat se v minulosti. Přesto malinko lituju toho, co jsem neudělala, něčeho, co jsem neřekla, ale jinak ne. Věci, se kterejma nemůžu nic udělat, se netrápim.

 

Tvoje texty na Feed My Lion psala Pavla Milcová, jde v nich o poslouchání svého srdce, intuice, jaký k tomu máš vztah Ty?

Skládám písničky tak, že mi chodí melodie, chodí mi i obraz a základní sdělení. Neovládám básnířskou angličtinu, tak jsem se spojila s Pavlou Milcovou, která je výtečná textařka a byla dost empatická vůči mým myšlenkám. V textech jsou příběhy z mýho života a jsou pro mě velmi podstatnou částí desky. Jsem typ optimistickýho interpreta, kterej má tendenci lidem něco předávat a sdělovat. Když jsem četla jednu z prvních recenzí od Honzy Vedrala, tak napsal, že to je nadějeplná deska a ty texty takový jsou.

 

Jaký roční období máš nejradějí a proč?

Mám ráda jaro, jsem beránek. Rozpuk, slunce, probuzení... Už aby to tu bylo.

 

Hudba Tě uživí nebo ještě pracuješ?

Zabývám se ještě grafikou, dělám grafický návrhy a potisky na trička.

 

Jaká byla nejhorší práce, cos kdy dělala?

Myslim, že nejhorší je práci nemít. Ale když už, tak mám problém, když dostanu nějaké limity a jedná se o kreativní práci. Nebo když mám někoho navigovat podle mapy, to se mi okamžitě udělá špatně od žaludku. A v neposlední řadě plánování času, to je moje velmi slabá stránka. Kolik je hodin?:)

 

Řekneš mi svůj oblíbenej vtip?

Vtip? To mi moc nejde, spíš příběh: Sejdou se bohové a přemýšlí, kam schovat před člověkem největší tajemství a dar života. Bohyně moří říká, schováme ho na nejhlubší místo v moři, ale bůh nad tím říká ne, člověk je dost zvídavej a dokáže vytvořit různý techniky, tam se dostane. Bůh hor říká, schováme ho na nejvyšší místo na světě, tam se určitě nedostane a bůh ne, i to člověk dokáže prokoumat. Třetí bohyně lásky: už vím, dáme ho do lidskýho srdce, protože tam se člověk určitě nikdy nepodívá.

 

Rychlotest

Čas?

Nemám!

 

Nebe?

Bůh.

 

Srdce?

Já.

 

Film?

Vypnutí se.

 

Shakira?

Shakira? Vlk.

 

Housle?

Láska.

 

Tma?

Oči.

 

Peníze?

Energie.

 

Cigarety?

Chutná:-)

 

Děkuji za rozhovor! Chceš něco vzkázat čtenářům?

Přeju samý pozitivní vlny v tomto roce a víc chodťe na koncerty.