The Places: Hrajeme rock'n'roll ze života
Pozvání k dnešnímu rozhovoru přijal bubeník mladé ostravské kapely The Places Martin Hampel.
Na začátek bych tě poprosil, aby si trošku představil kapelu, kdo jste, kolik vás, co hrajete. Prostě vše co by si měli fanoušci vybavit, když se řekne The Places.
Jasně.. Jsme rocková nebo spíš rock’n‘rollová kapela z ostravska, která vznikla řekněme před rokem a naším posláním je hrát prostou rockovou muziku pro obyčejný lidi. 
Jsme jedna z těch kapel, která preferuje ženský zpěv, proto je pochopitelné, že máme zpěvačku. Pro úplnost zde představím všechny členy bandu: Eva Konečná - zpěv, Ondra Dlouhý - kytara I., Jakub Vašíček - kytara II., Ondra Pika - basa a já, Martin Hampel - bicí. Náš typický sound tvoří zpěv a sóla. V každé z našich písní necháváme prostor pro sólo. Nehrajeme nic tvrdého jako třeba Metallica, ani žádnou slaďárnu jako The Tapes, ale čistý nefalšovaný rock’n‘roll.
Jak jste na tom s koncerty, nahrávkami popř. CD? Zkrátka kde si vás můžou čtenáři našeho magazínu poslechnout?
No koncerty.... teď na samotném začátku prázdnin (2. 7.)hrajeme v Hudebním Bazaru v Ostravě, léto nejspíš zůstane volné a v září to zase začne. Na začátek září plánujeme zase Bazar. Jinak se samozřejmě hlásíme se do soutěže kapel "Boom Cup" a taky bychom si v říjnu rádi zahráli na ostravském festivalu pro mladé kapely "Youth For Youth". Taky není vyloučený, že uděláme pár koncertů unplugged. No a s nahrávkami je to tak, že jsme loni v prosinci udělali akustické EP "About Our Enemies", které lidem posíláme zdarma, když mají zájem a dvě ukázky můžou najít na Youtube. Teď v červnu se chystáme do studia nahrát regulérní první EPčko, které by mělo vyjít v září. Pokud se vše vydaří jak má a nebudou žádné záseky, tak proběhne i křest. Veškeré informace se všichni budou včas dozvídat buď na Bandzone nebo na našich facebookových stránkách.
Jak u vás vznikají písničky, kdo je hlavním strůjcem?
Hlavním strůjcem songů jsem já, napsal jsem většinu věcí, ale prostor pro nápady má každý z kapely. Kuba přišel s hlavním motivem songu "Good Morning", Evka si sama vymyslela zpěvovou linku pro "Open Window" a Andy si do každého songu vymýšlí svoje sóla a experimenty. Takže vlastně naši muziku tvoříme my všichni a ne jenom jedinec. Písně většinou vznikají tak, že udělám muziku na kterou později napíšu text a jak mi to přijde hotový, tak to vezmu na zkoušku. Předvedu to ostatním a každý s nich si už vymyslí vlastní part. Takhle to funguje. Je fakt, že v těch písních je spousta prostoru pro improvizaci. Já sám považuji improvizaci za nejlepší způsob hudebního vyjádření, protože nemáš nic předepsané, jde to přímo z duše.
Co považujete za největší kapelový úspěch?
Největší úspěch ... Uf, těžká otázka. No pro mě osobně největší úspěch je, když slezu z pódia a vidím známé i neznámé lidi přikyvovat a říkat "dobrej koncert, fakt že jo!" Jinak z pohledu celé kapely bude největší úspěch asi to, že jsme se dostali tam, kde jsme, že budeme nahrávat EPčko a že jsme schopni fungovat jako kapela.
Jak dlouho už se píše historie The Places?
Heh ... Pokud to mám brát od samého začátku, tak to bude tak od podzimu 2006, kdy jsem se setkal s Ondrou Dlouhým, se kterým jsem sdílel sen, stát se rockovou hvězdou Ale trvalo nám 3 roky, než se začalo něco dít. Jak jsem říkal na začátku, The Places jsou na světě rok. To co bylo předtím, bylo takový letní šílenství na venkově. My jsme totiž dělali ten kravál většinou jen přes léto. Jak už se z toho později stali regulérní TP, začali jsme pořádně hrát. Koho zajímá podrobnější výklad naší historie, tak si to může přečíst na našem facebooku.
Jaké máte plány do budoucna? Co třeba nějaká vysněná kapela, se kterou byste si chtěli zahrát?
Plány do budoucna jsou takové: nahrávat, koncertovat, koncertovat, odmaturovat, koncertovat. A rádi bychom si zahráli po boku kapely "Zpocený Voko", což je krásný ostravský blues rock. Když bych chtěl pátrat ve vyšších sférách, tak za mě by to byli Porcupine Tree, Red Hot Chilli Peppers nebo Noel Gallagher. Každý člen kapely má své oblíbence a vzory se kterými by si určitě rád zahrál.
Vzhledem k tomu že vaše songy jsou v angličtině, by si mohl neanglicky mluvícím čtenářům objasnit, o čem zpíváte.
Naše songy se můžou brát jako zápisky z každodenního života. Většina z nich jsou o vztazích, o lidech. Nejsou to všechno věci, které se staly přímo mně, jsou to reálné příběhy různých lidí. Třeba naše první věc "Waiting For A Silence" je o jedné holce, která je psychicky labilní, ničí se a snaží se skrývat před tvrdou realitou. "Don't Sleep" je o tom, že nic není tak hrozné, jak to na první pohled vypadá a všechno se časem spraví, není třeba zůstávat tam, kde to za nic nestojí. Je třeba jít dál. "Open Window" je smutný song podle skutečného příběhu, "Red" je ryzí protestsong (byl jsem inspirovaný filmem o roku 1968), "Something Is Wrong" je jasný rozchod. Za inspirací netřeba chodit nikam daleko, stačí všední události, které se stávají každému z nás.
Co by si chtěl vzkázat čtenářům?
Tak chtěl bych jen říct, aby jste se všichni měli fajn, brali věci tak jak jsou, poslouchali dobrou muziku, aby jste si šli za tím, co chcete a dělali to, co vás baví. Doufám, že na nás nezapomenete a přijdete na nějaký ten koncert!
Martinovi děkuji za poskytnutí rozhovoru a kapele The Places přeji mnoho hudebních úspěchů.
Tady je pár odkazů kde můžete kapelu The Places najít
Bandzone : http://www.bandzone.cz/theplaces
Facebook: http://www.facebook.com/pages/The-Places/152011538152324