Tomáš Mládek - Flowers For Whores: Důležitý je, kdo jste vy, ne ten, kým byste chtěli být!

Tomáš „Ivan“ Mládek je ústřední postavou kapely Flowers For Whores. Jeho aktivity se ale neomezují a neomezovaly jen na tuto kapelu. Možná vám něco říkají následující jména: Dussander, Kevorkian, Reskátor, Hopewell Records, Damage Done Records… V tom všem a možná i v dalších věcech má tenhle chlápek prsty. Jak jsem ale zjistil, Ivan je typ člověka, který se nerad hrabe v minulosti a radši žije přítomností. Něco jsem z něj vypáčil, ostatním jsem ho už netrápil…

 

 

 

Ahoj Ivane, řekni nám něco o sobě, trochu se představ, kolik ti je, co děláš, co tě baví, čím se živíš atd. atd. klasická otázka...

No, to je dobrej začátek. Jmenuju se Ivan, je mi trochu víc přes 30 a dělám všechno pro to, abych moh říct, že to, co dělám, mě baví.

 

Vím o tobě, že se na scéně pohybuješ už pěknou řádku let a je za tebou vidět spousta práce, ať už se jedná o působení v několika kapelách, vydávání časopisu nebo třeba label, kterej jsi provozoval a provozuješ. Co z toho tě naplňuje, popřípadně naplňovalo nejvíc?

Všechny aktivity, který si vyjmenoval, mě naplňujou nebo naplňovaly úplně stejně. Jde o momentální potřebu tvořit a sdílet informace. Proces, kterej mě naplňuje uspokojením, stejně jako odpovídat teď na tvoje otázky. Výpovědi, který jednou budou historií a zároveň svědectvím o určitý periodě v existenci jednotlivce nebo skupiny lidí, po který se ten, kdo hledá bude muset pídit. V hlavním toku informací je totiž nenajde.

 

Hm, tos mi teď trochu nahrál na otázku. Nepřijde ti právě, že těch, co se po něčem pídí je dneska čím dál tím míň? Když někomu nestrčíš něco přímo pod nos, tak neprojeví zájem. Každý kliknutí navíc už člověka otravuje...

Naopak. Myslím si, že populace se pídí čím dál víc. Má k tomu všechny předpoklady a prostředky. Otázkou je, jestli jsme schopni rozdělovat informace, který zístkáváme na podstatný a nepodstatný. Mediální filtry způsobují zkázu v našem bezprostředním okolí. Každá civilizace, která zanikla se věnovala víc zábavě než vlastnímu přežití. V tomhle ohledu jsme nedaleko od pádu Říma.

 

Tak se jmenuje vaše poslední deska: Another Rome Falls - je tohle hlavní myšlenka, kterou nese?

Bingo!

 

A je vůbec nějakej způsob nebo vodítko, podle kterýho právě ty informace dělit? Sám s tím mám kolikrát problém - člověk neví, čemu může věřit... Máš ty osobně nějakej mustr?

Instinkt. Existujou samozřejmě i alternativní média a dokumenty. Důležitý je mít několik zdrojů. I propaganda, která se nám zdá sympatická, může být okleštěná od svých "proti." V tomhle ohledu je internet silná zbraň. Mohli bysme tu vyjmenovávat tisíce příkladů, kdy média, která platíme ze svých daní, drží pravdu pod pokličkou v zájmu zachování "vyšších" zájmů. Jako příklad lze uvést dokument "Ukradené Kosovo", který natočila ČT a odvysílala jej pouze jednou v ranních hodinách. Poukazuje na nevyřčené události za války v bývalé Jugoslávii a nelichotivě se vyjadřuje na úkor OSN. Je to jen jeden příklad.

 

Ok, já bych se teď vrátil malinko nazpátek a vzal to hezky popořadě. Můj první kontakt s tebou byla kapela Dussander, ve který jsi zpíval. Mému srdci byla hudebně určitě nejbližší, nepřemýšleli jste někdy o tom, že byste to třeba dali znovu dohromady?

Ne. V tomhle ohledu netrpím pocitem melancholie a chci dělat věci, za kterými si na 100% stojím. Zpívat texty z roku 1999 dnes by mi přišlo jako podvod vzhledem k faktu, že životy všech původních členů jsou na úplně jinejch levelech. Nejsem fanoušek reunionů.

 

Co vlastně dělají dneska kluci, co s tebou tehdy hráli? Říkáš, že by ti to přišlo jako podvod. Jsou třeba některý věci, za kterýma sis dřív stál a dneska stojíš, řekněme "na druhý straně barikády"?

Texty jsem psal z 90% já a zbytek kytarista Tomáš Červený. Z mojí strany si stojím za tím, co jsem napsal, i když dneska bych asi volil kosmeticky jinou formu. Bez ohledu na to, co kluci dneska dělaj si myslím, že bysme si nerozuměli. Dostali jsme se daleko za bod, kde se rozešly naše cesty.

 

 

Dobře, nebudu tě dál s Dussander trápit a popojdu kousek dál. Další tvojí činností, kterou cením poměrně vysoko byl Reskátor - časopis na vysoký úrovni. Čím to, že vyšly jen 3 čísla? Pro mě to byl takovej vyváženej mix - muzika a názory. Jak si podle tebe stojí dneska tištěný časopisy? Pamatuju doby, kdy jsem si ke každý objednávce na Day After nechal přibalit nějakej časopis, kterých bylo tehdy na výběr poměrně dost. Dnes, díky internetu mi přijde, že tahle písemná forma celkem vymizela. Pro mě je určitě příjemnější číst si rozhovor s kapelou z časopisu než z monitoru. Můžu se tak k němu kdykoli vrátit. Kolikrát u čtení usínám Mimochodem, Reskátory mám pročtený snad už stokrát

Retro rozhovor jak má bejt. Pouze 3 čísla vyšly, protože jsem si přestal rozumět s chlapíkem, kterej Reskátor utvářel graficky. Už nechtěl pokračovat. Reskátor č. 4 byl běh na dlouhou trať a informace v něm uvedené po dvou letech ztratily na aktuálnosti. S časopisem měla vyjít i CD kompilace tehdejších HC/punk kapel, která mi dodnes leží v šuplíku. Mám rád oba typy médií. Tištěnou i internetovou.

 

To víš, já už jsem taky trochu retro a chybí mi to:-)

Mně ani ne.

 

Ty jo, o tu kompilaci bych měl docela zájem.

Vysmahnu ti ji.

 

 

 

Paráda, dík!

Radši přeskočím Kevorkian - bojím se zeptat, hehe - a zeptám se tě na Flowers For Whores. Před časem vás opustil kytarista Míra, neuvažovali jste o jeho náhradě? Přece jenom, dvě kytary jsou dvě kytary...

Záleží na typu muziky. FFW jsou dost spjatej organizmus, kterej má už pár letokruhů. Momentálně nám vyhovuje hrát s jednou kytarou a to i na úkor toho, že to neustojí tradiční metalovej pohled. Chceme znít jako FFW, k tomu momentálně druhá kytara není třeba. Věř mi, že s tou jednou kytarou odešlo spousta problémů, který FFW dusily.

 

Hm, to zní zajímavě... můžeš to nějak víc přiblížit?

Osobní problémy, který se stávaly životně důležitejma pro kapelu. Jsem přesvědčenej, že Míra by si nepřál, abych o tom mluvil.

 

 

 

Dobře, nebudeme to rozebírat. Vaší poslední nahrávku jste nahrávali už s jednou kytarou? Omlouvám se, že to nevím, ještě jí doma nemám...

Naše poslední nahrávka ještě není venku. Bude to jeden song na split 7" s Gattaca. Momentálně čeká na mix v God City studiu. Počítáme, že venku bude někdy v létě.

 

 

Já myslel Another Rome falls

Tam jsou 2 kytary. Another Rome Falls je 2 roky starý.

 

Sakra, letí to a já mám mezery... Vím, že to máte s kapelou celkem složitý. Ty jsi spoustu času ne cestách. Čím to, že se vám podařilo kapelu udržet při životě? Většinu lidí by to asi už nebavilo. Na druhou stranu je fakt, že i přes zmíněnej "handicap" odehrajete víc koncertů než kapely, který se scházejí 2x týdně...

Až do letošního roku jsme jezdili turné. Taková byla domluva od vzniku kapely. Nehrajeme moc tradiční víkendy. Jezdíme turné. Tenhle koncept se zkomplikoval v půlce minulýho roku a během letoška, kdy na naše bedra padly problémy, který s kapelou moc nesouvisely. Jsou to problémy na osobních úrovních, který se promítly i do struktur novejch songů jak hudebně, tak i v textech. Materiál, kterej jsme zatím nahráli je v mých očích to nejlepší z FFW. Na podzim by se tahle koncertní "kletba" měla zlomit a nás čeká turné, o kterým se včas zmíníme.

 

Kde všude jste teda s FFW byli? Ptám se na to skoro pokaždý, ale teď, u tebe, mi to přijde až nevyhnutelný: Jaký vidíš rozdíly mezi lidma na koncertech a vůbec, můžeš nějak porovnat, jak vypadají koncerty, přístup promotérů, přístup publika… v jednotlivých zemích?

Tak, abych nekecal. Snad si vzpomenu na všechny země. Slovensko, Polsko, Maďarsko, Rakousko, Belgie, Nizozemí, Švédsko, Norsko, Finsko, Litva, Estonsko, Lotyšsko, Ruská Federace, Ukrajina, Rumunsko, Srbsko, Slovinsko. Pro Flowers obecně platí, že čím víc na východ hrajeme, tím lepší koncert. Nikde jsme neměli markantní problémy, který by nás tlačily tak, abysme o nich mluvili. Většina z nich jsou malý DIY akce, který mají specifickou atmosféru a v rámci scény jsou si všechny akce dost podobný.

 

 

Kterýho koncertu nebo turné si ceníš nejvíc a proč?

Všechny koncerty jsou dokonalý. Každej má jinou atmosféru a každej nám něco dá. Já osobně nejvíc vzpomínám na koncerty v Kyjevě, Stavangeru, Drážďanech, Groningenu a Moskvě.

 

Mě by docela zajímaly ty koncerty v Rusku. Je známo, že tamní náckové jsou dost drsní a často z těch končin chodí zprávy o tom, že byl zabit antifašista, o tom, jak náckové napadají účastníky nejrůznějších koncertů atd. Máte vy nějaký zkušenosti s tímhle problémem, mluvili jste o tom s místníma lidma?

Oba koncerty nám v Rusku zařizoval Igor z legendární Antifa hard core kapely What We Feel, která hrála 2x v Česku ještě před tím, než byli nuceni, díky novému „protiextremistickému“ zákonu v Rusku, ukončit svoji činnost. Igor je jedním z lidí, kteří stojí přímo v oku bouře a několik jeho kamarádů bylo neonacisty pobodáno nebo zavražděno. Všem koncertům WWF předcházelo promítání dokumentů o neonacistické scéně v Rusku a následovaly diskuze, kde se účastníci koncertů ptali na to, co je v souvislosti s tímto probémem zajímalo. My osobně jsme žádný problém na koncertech v Rusku neměli.

 

Bavili jsme se o textech, v čem se teda třeba liší texty FFW od těch, který jsi psal v době Dussander - krom tedy tý kosmetiky, o který jsi mluvil?

Řekl bych, že se víc soustředím na problémy svýho okolí než na nespravedlnosti na druhý straně planety.

 

 

To je asi přirozenej vývoj člověka. V náctiletým věku je plnej ideálů a řeší věci, který později bere za malicherný, nebo ne až tak podstatný.

Tady sis odpověděl sám.

 

Jo, to občas dělám

 

Řekni nám něco o Damage Done Records, co je to za label, jak funguje. Předpokládám, že to není jenom tvoje dítko.

Za Damage Done Records jsem zodpovědnej já a Božský Nathaniel. Vydáváme kapely, který nás baví a máme distribuci kapel, které nás taktéž baví. K dnešnímu dni máme na kontě 12 releasů a v blízké době vydáme další. Label je pořád víc hobby než byznys a pořád nás punks žene dál.

 

Jak vybíráte kapely, který vydáváte? Určitě je i spousta kapel, který vám píšou s žádostí o vydání desky. Máte nějaký kritéria, který musí kapela splňovat, abyste jí vzali pod svoje křídla?

Až na Modern Crimes jsou všechny kapely, který sme vydali naši kámoši. Neděláme label pro prachy a baví nás vydávat kapely, u kterejch rozumíme jejich chemii. Když mi napíše kapela, že by u nás chtěla vydat desku, většinou to ve mně nevyvolává dobrej pocit. Navíc jí nemůžeme kromě vydání nabídnout skoro nic, po čem by kapela s ambicema toužila. V dnešní době si může desku vydat úplně každej, i kdyby měla bejt "jenom" ke stažení na internetu. Ke svojí existenci nepotřebujete Damage Done. Podívejte se na název labelu. Šťastnejma vás neuděláme, šťastnejma se můžete udělat jenom sami.

 

Jak vlastně takovej label funguje? Konkrétně ten váš. Jak třeba probíhá "výroba" a vydání takový desky? Většina lidí nemá ponětí, co to obnáší a úpřiznám se, že ani já nejsem nějak zvlášť zasvěcenej do těchhle tajů.

Je to jednoduchý. Nahraješ muziku, dodáš vizuál a zadáš u xvinylx.com, za 3 neděle máš desku.

 

No a potom? Staráte se nějakým způsobem o distribuci? Předpokládám, že ani vy ani kapela nestojíte jen o vydání desky, ale chcete jí dostat mezi lidi. Nebo to řešíte spíš v rámci koncertů?

Jak už jsem psal. Nemáme extra velkou distribuci. Buď vydáváme "kultovní" desky, který se prodaj, což je třeba případ Criminal Element anebo kapelám, který jezděj turné a hrajou hodně koncertů. Pokud nehraješ koncerty, není důvod mít kapelu.

 

 

 

Je třeba kapela, který jste vydali desku a dneska byste to už neudělali? Nebo celkově, zažil jsi třeba zklamání, kdy jsi udělal kapele desku a ona tě pak nějakým způsobem vyšplouchla, měla nesmyslný požadavky, nebo tak něco?

Dneska už bych asi nevydal desku Modern Crimes a The Versus Project. Obě kapely se rozpadly hned po vydání desek. A to říkám i přes to, jak jsou ty desky skvělý a s The Versus Project jsme pořád kamarádi. Resp. se členama kapely. Song Friends od TVP je pořád jedním z mých nejoblíbenějších songů vůbec.

Problémy vznikají všude za různých okolností, ale já nemůžu říct nic negativního v historii DDR. Možná si už jenom nevzpomínám. Nic, kde by se střílelo a byly nože na krku.

 

Za doby Reskátoru jsi celkem sjížděl  všemožný metaly a metalcory (soudím tak podle tvých tehdejších recenzí) Dnes mi přijde, že jsi na tenhle styl celkem zanevřel a upínáš se spíš ke klasičtějšímu hardcoru, i když  deska Bury my sins v distru DDR ukazuje, že to není stoprocentní. Já se na to ptám téměř každýho, jak ty se díváš na současnej stav hardcoru a jeho mísení s metalem?

Tohle je dobrá otázka. V době, kdy jsem poslouchal metal core já, byl metal core relativně politickej. Hudba metal, texty hard core. Hrálo se po squatech, malejch klubech, zkušebnách. Byl to svým způsobem punk. Celá tahle éra skončila, když velký metalový labely pochopily, jak populárním se tenhle styl stává a znetvořily ho k nepoznání. V podstatě převzaly image a nacpaly jí do chřtánu kluků a holek, který chtěj bejt rockový hvězdy. Metal core 2011 je prázdnej styl, kterej mi nic neříká. Pořád si rád poslechnu Bird Of  Ill Omen, Morning Again, Dawn Of Orion, Aftershock, Catharsis nebo Overcast, ale když vidím Caliban nebo Bring Me the Horizon, tak se mi chce zvracet.

Neupínám se k ničemu, jenom poslouchám věci, který pro mě maj určitou vnitřní hodnotu. Pokud budou metal corový kapely pokračovat v trendu triček typu, Fuck Food, Eat Pussy, pak hard core v rámci slova metal core definitivně prohrál.

 

Počkej, takový trička opravdu jsou???

Barča se ptá, jestli jsou podle tebe nějaký kapely (z metalcore ranku), kterým ty věříš. Jestli třeba můžeš něco doporučit – ať už z ciziny nebo z Čech, co tě za poslední dobu oslovilo?

A ještě k těm Caliban a BMTH, který teď v Čechách hráli – vím, že se dostaneš do kontaktu s velkou spoustou lidí z nejrůznějších kapel – máš konkrétně třeba s těmahle kapelama nějaký zkušenosti – jak se chovají mimo podium?

Pokud se po tom chceš pídit, tak tohle triko měli Burning the Masses na posledním turné. Je mi to v podstatě jedno, jenom nastiňuju ten rozdíl mezi metal corem, kdy kapely měly na trikách slogany „Go Vegetarian“ a dneškem, kdy převzaly glam rock image a stupidní gore grind vizuály. Pro Barču: pokud se jedná o současnou scénu, tak Heaven Shall Burn, Stray From the Path, Unveil, Living Hell, Light This City, Lavotchkin, Burning Empires a pořád Shai Hulud a Darkest Hour. Poslouchám spoustu jinejch stylů a tohle mě v týhle úzký skupině napadá teď. V Česku vládnou Ravelin 7, Momma Knows Best, Esazlesa, mistři Lahar, LA4, Lara 303 a Mother, který si dávají pauzu.

Žádný drby ohledně těhle kapel ze mě nedostaneš. Radši si místo toho pusť Black Breath, poslední Trap Them a Young Widows.

 

 

Já bych to naše povídání už nějak ukončil. Je nějaká otázka, o který jsi snil jako náctiletej kluk, že bys na ní chtěl odpovídat a zatím jsi tu možnost neměl? Jinak děkuju za trpělivost a omlouvám se za dotěrnost některých otázek. Měj se hezky…

Nevím. Možná některejm kapelám: důležitý je, kdo jste vy, ne ten, kým byste chtěli být!