No Second Chance
No Second Chance jsou hardcore kapela z Anglie. U nás už párkrát hráli a zanedlouho je tu uvidíme znovu. O tom, jak se k nám dostali a co jsou vůbec zač, jsme si povídali s kytaristou Davidem za pomoci jeho přítelkyně, která pochází z Čech a rozhovor pro obě strany přeložila. Tímto i jí mockrát děkuju za tohle zajímavé čtení.
Ahoj Davide, řekni nám něco o historii No Second Chance, jak ses vlastně dostal k hudbě a ke hře na kytaru?
Ahoj Jendo, tak No Second Chance začali hrát na začátku roku 2010 a od té doby jsme odehráli přes 200 koncertů. Začali jsme hrát jenom pro zábavu a pro přátele. Já osobně jsem začal hrát na kytaru, když mi bylo tak 17 let. Hrál jsem v punkrockový a v metalový kapele, ale vždycky mě víc přitahoval hardcore. Několik kapel v okolí se rozpadlo, včetně té mojí a jejich členové založili No Second Chance.
Hrajete celkem dost koncertů, jak to zvládáte skloubit s prací, studiem atd? Jak těžké je prosadit se pro kapelu v UK?
S prací je to těžký, Kirill a Ian pracujou pár dní v týdnu. Owen, Chaney a já pracujem na plný úvazek, ale máme dobrý šéfy, co nám dovolí flexibilitu. Prosadit se jako kapela v UK je stejně těžký, jako v každý jiný zemi. Tím, že pocházíme z hlavního města, je to někdy trošku lehčí, ale vážně jenom někdy.
Řekni nám něco o scéně v UK, slyšel jsem, že u vás vládne spíš klasickej hardcore než relativně nově vzedmutá vlna metalcore na všechny způsoby. Čím to je?
To není úplně pravda. Lidi jsou tu docela ignoranti, zajímají se vic o moderní hardcore jako No Turning Back, Broken Teeth a Dead Swans. Kapely jako Knuckledust a Ninebar jsou respektovaný, ale ne tolik, jak by měly být. O metalcore se tu nikdo už pár let nezajímá.
Jaké kapely od vás nám můžeš doporučit a jaké kapely bys doporučil z těch, které jsi poznal během vašich tour? Já vlastně znám akorát Stampin‘ Ground, kteří se už rozpadli, haha...
Tak tady od nás bych doporučil Cast Iron Jaw, Life Goes On, Honour Your Pain, Fort Vallance, Knuckledust, By My Hands, Pay No Respect, Prowler a xCurraheex. V těchto kapelách jsou super lidi, co dělají super hudbu. Jinak během našich tour jsme poznali a určitě bych doporučil Back to Square One a Alea Jacta Est z Francie, Fatal Move a United Blood z Belgie, Your Fucking Nightmare z Čech, First Blood z USA a Embrace Destruction a Face Your Enemy z Itálie.
Slyšel jsem, že v UK hrají většinou kapely zadarmo, že není moc zvykem platit kapelám cesťáky atd. Zřejmě je to drahými nájmy v klubech. Je to tak? Jak těžké je pro vás uspořádat koncert? A jak potom zvládáte financování kapely jako takové?
Jo, to je pravda, že kapely v UK hrajou zadarmo i bez cesťáku. Když je pak kapela už trošku víc známá, tak dostane něco málo zaplaceno, ale to je nic v porovnáni se zbytkem Evropy.
Většina klubů je tu velmi drahá na pronájem, hlavně v centru Londýna. Pro nás je těžké uspořádat koncert, protože hrajeme hodně, ale taky protože je těžké dostat lidi na koncerty. To se pak nevyplatí, zvát sem kapely z Evropy, když jim ani nemůžeme moc zaplatit. My jsme měli docela štěstí, že jsme hráli zadarmo asi jenom rok. Teď máme dost fanoušků, co na nás půjdou. Nejvíc fanoušků ale máme v Evropě, takže tam hrajeme nejvíc, třeba i jenom na víkend.
Právě vyrážíte na evropské turné s The Last Charge, během něhož máte i pár zastávek v Čechách. Už jste u nás několikrát hráli, můžeš porovnat jednotlivý místa, na kterých jste hráli a něco o nich říct? Jaké jsou rozdíly v jednotlivých státech? A opravdu nemusíš říkat, že v Čechách je to úplně nejlepší... Jak jste se vůbec dostali s The Last Charge do kontaktu?
Naše nejoblíbenější státy jsou Belgie, Německo a Čechy. Koncerty v Belgii a Německu jsou nejagresivnější. Čechy jsou vždy nejšílenější, plný šílených lidí, co dělají šílený věci a nikdy nevíš, co očekávat, hahaha. S The Last Charge jsme se seznámili loni v Budapešti na společným koncertě. Je to super kapela a už se těšíme na tour.
Koukal jsem, že máte domluvený i nějaký koncerty v US, moc kapel se za oceán nedostane. Jak jste se k téhle příležitosti dostali a co od toho očcekáváte?
Jsme rozhodnutý, že letos bysme chtěli na tour do US a našli jsme lidi a kapely, co jsou velmi ochotný nám pomoct. Moc od toho zatím neočekáváme, ale chtěli bychom poznat nové lidi, získat nové kamarády a vidět vše, co se dá.
Na Facebook profilu máte napsáno, že nemáte booking agenta ani manažera. Je to proto, že nebyl žádný po ruce, nebo proto, že chcete mít nad vším kontrolu?
Je to proto, že chceme mít totální kontrolu nad naší kapelou!
Pod svá křídla si vás vzal belgický label Goodlife, který stál u zrodu evropského metal/hardcoru, jaká je spolupráce s tímto labelem a co říkáš na to, že opět hrají kapely, jako jsou Congress, se kterými budete hrát na GL festu?
Goodlife je velmi profesionální a zorganizovaný label. Všichni jsou velmi přátelský a je jednoduché s nimi spolupracovat. Jsme velmi nadšený, že si zahrajeme na Goodlife festu a budeme sdílet pódium s kapelou jako je Congress.
Stylově se řadíte k hardcore, který je v poslední době relativně na ústupu. Hodně lidí a kapel už nemá hlavu plnou ideálů, ale spíše se vidí v pozici rockových hvězd. Co si o tomto trendu myslíte a jaké jsou (pokud jsou) vaše nehudební aktivity, co se hardcore týče?
My jsme se naštěstí nesetkali s mnoha rockovými hvězdami, kapely, co jsme poznali, jsou stejné jako my. Tento trend je víc v US a v metalové hudbě. My nemáme čas na kapely s rockstar mentalitou. Kromě hraní v kapele se snažíme občas uzpořádat nějaký koncerty. Minulý měsíc jsme zorganizovali celodenni fest pro Hardcore Help Foundation z Německa a vydělali jsme 3000 Euro pro charitu...
Máte venku nějakou nahrávku? Omlouvám se za tuhle otázku, ale opravdu toho o vás moc nevím.
Vydali jsme dvě nahrávky. V roce 2010 jsme vydali splitko s kámošema Beater z Londýna, který se naneštěstí rozpadli. Vloni jsme vydali LP Never Ending Fear a teď už pracujeme na třetím LP albu, které bude asi vydáno koncem tohoto roku.
Davide, vím o tobě, že tvoje přítelkyně pochází z Čech, zřejmě i díky ní tak často hrajete v Čechách. Jak funguje takový mezinárodní vztah a co bys řekl o rozdílné mentalitě naší a vaší kultury? Samozřejmě se může vyjádřit i tvoje přítelkyně, která tenhle rozhovor překládá.
Než jsme poprvé hráli v Čechách, udělali jsme si pár českých kamarádů skrz Myspace a Facebook a oni nám pak pomohli zajistit koncerty v Čechách, moje přítelkyně s tím nic moc společnýho neměla. A protože máme tolik dobrých kamarádů, tak se u vás snažíme hrát pokaždé, když organizujeme tour. Hahaha, tak takovýhle mezinárodní vztah funguje dobře, protože moje přítelkyně tu žije už hodně dlouho a je víc Angličanka než Češka. Česká a anglická kultura není tak odlišná, akorát český lidi jsou víc přátelský, než tady u nás.
Jaké jsou vaše plány do budoucna? Kam byste se chtěli v budoucnu s kapelou dostat, co je takovým tím vaším snem, který vás žene dopředu a dodavá vám energii?
Naše kapela nemá žádné velké sny. Budeme hrát a jezdit na tour, co nejdéle to půjde. Dokud máme "fun", tak to je vše, co se počítá. V budoucnu bychom ovšem chtěli hrát víc festivalů.
Na svém kontě máte spoustu tour a koncertů. To znamená, že spolu trávíte dost času, nelezete si na nervy? Zažíváte i nějaký perný chvilky?
Naštěstí spolu vycházime velmi dobře, jsme všichni dobrý kamarádi. Prostě, pracujeme dobře jako tým.
Který koncert byl váš nejlepší a který nejhorší? Pověz nám nějakou zajímavou historku!
Tak to je těžká otázka. Hráli jsme spoustu nejlepších koncertů, takže se nedá vybrat. Ale můžeme vybrat nejhorší. Byl to náš poslední koncert na našem prvním tour. Bylo to v Amsterdamu, strašně pršelo, nebylo kde zaparkovat, koncert začal pozdě a my jsme museli odjet na čas, abychom chytli náš poslední eurotunelový vlak do UK. A ke všemu tam byli asi jen 2 lidi, kteří se na nás přišli podívat!
Poslední slova jsou tvoje, já ti moc děkuju za rozhovor a těším se, až se uvidíme.
Taky ti děkuji za rozhovor. Těšíme se, až tě poznáme a taky na návštěvu Plzně. Čau!
No Second Chance budeme mít možnost u nás vidět s The Last Charge na následujích koncertech:
9. 5. 12 - Divadlo Pod Lampou, Plzeň
10. 5. 12 - Chapeau Rouge, Praha
2. 6. 12 - Božák, Teplice