High Society - neomarxisti, sultáni, siamský dvojčata. A prostě vyšší společnost

High Society - neomarxisti, sultáni, siamský dvojčata. A prostě vyšší společnost

High Society se stali finalisty Emergenzy s počtem 58 hlasů. Pop / crossover / rockové překvapení několika koncertových večerů má našlápnuto k poměrně pěkné příčce v seznamu jmen české scény.

Nevystupují v converskách a úplých džínách ale v oblecích. A jestli budou jednou potetované, vyfetované rock’n’rollové hvězdy, tak s titulem před jménem, protože jsou do jednoho vysokoškoláci. Asi inteligentní rock’n’roll. Nebo něco na ten způsob.

Zeptali jsme se basáka Kryštofa Nička a kytaristy Petra Holého na stejné otázky. Rozpory i shody, všechno v pár odpovědích.

 

Tak od začátku. Jak  a kdy jste se dali dohromady?

Petr Holý: My se známe už od školky. Jsme si tam vzájemně dudlali pinďourky.

Kryštof Niček: S Honim (Petr Holý) jsme byli siamská dvojčata v našem minulém životě. Vystupovali jsme v Osmanské říši u sultana Sharm El Sheika a úroveň naší duševní komunikace se vymyká všemu chápání. Jinak jsem nastoupil do již existující High Society v listopadu 2011. Co předtím dělali je prej přísně tajné. Možná se za to stydí.

 

Co ten hostující pátý člen? Chcete se saxofonem v muzice pokračovat i na dalších deskách, nebo to byl jen pokus a tím to skončíte?

 

Petr Holý: No tak do budoucna už ne, nebo jen minimálně, když se do nějakýho songu bude 100% hodit. Spíš budeme používat klávesy a nechat to tak všehovšuda ve třech písničkách. Pokud chceš v Čechách prorazit, tak tam musíš mít aspoň kus toho Medvěda 009 a Rybiček 48, na to ságo je ideál.

Kryštof Niček: Saxofon je na pozici feat, což v praxi znamená, že hraje pouze v pár písničkách. Důvodem je převážně to, že v porovnání se starší tvorbou, kde byl saxofon ještě pevným členem, se tvorba HS vydala víc kytarovým a dynamickým směrem. Na ságo už není tolik místa, necítíme ho jako nutnou součást našich nových písniček. Jakmile začneme pracovat na songu, u kterého by saxofon pomohl dotvořit správný feel, budu první, kdo se ozve. Za sebe se rozhodně nebráním ho použít, ale ne z nutnosti, aby „tam něco hrál“, jedině když bude mít svoje místo.

 

K čemu máš hudebně nejblíž?

 

Petr Holý: Ke všemu, co má hlavu a patu a má to nějaký racionální sdělení nebo nápad. Nejsou špatný a dobrý styly, jenom špatní a dobří interpreti. Jsem prostě ovlivněnej všemi styly od klasickýho rocku přes dnb, jazz, reggae, rap... Až po klasickou hudbu. A všechno to nějakym způsobem ovlivnuje můj styl. Hudbu beru jako filosofii, nejsou to prostě jen noty na papíře, má to mít nějaký poselství, o něčem vypovídat. Minimálně o tom autorovi, jinak je ta hudba špatná. Samozřejmě mě taky dost ovlivnujou texty, takže Kabáty bych asi poblil. Ale zas maj už asi tři revivaly v ČR, kdo má víc.

Kryštof Niček: K hudbě ne?:) Nedokážu odpovědět, před pár lety jsem pochopil, že je nesmysl dělit hudbu na styly a podle toho si pak tvořit názor. Příklad bude lepší. Ráno mě budí John Blood and the Hyglis, spirituální a rozverné akustické reggae a hluboko v noci, než jdu znaven domů, řádím jak černá ruka na Hospitality. Samozřejmě mě zajímají a baví songy, které na mě mluví a mužu se s nimi identifikovat. Ale stejně mě berou i interpreti, kteří sice nemají téma mě blízké, ale jejich hudba je upřímná, autentická a živená ze srdce.

 

Co je špatně na české scéně? / Co vám naopak vyšlo vstříc?

Petr Holý: Na český scéně je podle mě špatný úplně všechno, protože kapely jako Kabát a Orlík tady pod záštitou „jsi Čech“ a hudby pro těžce pracující alkoholiky lížou smětanu a vydělávaj miliony a na sto dobrejch kapel ( a ne obrazně, myslim, že bych tu stovku fakt dohromady dal) chodí do klubu třicet lidí a vydělaj si možná na cesták a na struny. Takže pokud nemáš přístup k nějakýmu kapitálu, ze kterýho si financuješ od začátku svý věci a ze kterýho dostáváš kapesný od zpěváka, tak nemáš téměř šanci se pohnout dál.

Kryštof Niček:

Na české scéně je špatné, že neexistuje prostor, možná ani publikum, které by motivovalo, aby byla hudba na úrovni. U aktuálních českých top žebříčků počínaje a u kvalit drtivé většiny zvukařů konče. Dobrá, hezký, ale vždyť to jde zlepšit! Přijde mi, jako kdyby byli všichni spokojeni s málem, i když by mohli dostat mnohem víc. Naopak pěkné zkušenosti mám s většinou jiných kapel, kolegů, se kterými jsme kdy hráli. Samozřejmě to nejsou kapely zvučných jmen, ale i tak je dobré vědět, že mladí muzikanti okolo nás nejsou žádní leváci.

 

Jak moc High Society odpovídá životním postojům? V hospodě pivo /drinky? Oblíbené kluby/bary?

 

Petr Holý: Vůbec. Já jsem spíš neomarxistický komunista, takže bych zpíval radši o znárodňování kravínů a dělnické písně o práci na poli.

Kryštof Niček: High society rozumím, chápu ji a baví mě. Ale aby odpovídala mému životnímu postoji, musím napsat ještě pár textů já 
V hospodě cokoli, co teče. A co se týče oblíbených klubů či barů...jsem všude, jsem úplně všude.

 

Jaký jsou nejbližší plány s High Society?

Petr Holý: Asi se co nejrychleji dostat aspoň do nějakýho základního povědomí lidí, aby mohli aspoň říct „High Society, to už jsem někde slyšel ten název“, nebo „Znám jejich dva songy.“ Můj největší sen je prostě aby lidi o nějaký z mých kapel nebo projektů řekli třeba: „Neni to můj šálek kávy, ale tu kapelu respektuju“. Tak uvidíme, jestli to bude možný.

Kryštof Niček: Dostat se na RFP a další letní festivaly, závěr prázdnin soustředění, aby bylo dost nového material, a poté hurá do studia. Klasický kapelní cyklus.

 

A poslední. Máte nějaké slibné nabídky?

Kryštof Niček: Většina naší snahy a soustředění se teď upírá na 29.6. finálový večer soutěže Emeregenza v Meetfactory. Moc chceme vyhrát, vítěz si zahraje na RFP a my jsme už slíbili kamarádům fotky a podpisy z back stage s Mikem Pattonem.

Daniel Steklík(manažer): No nabídky (spíš příležitosti) se ukázat v různých soutěžích. Vše začalo klasicky Startérem v XT3, kde jsme se tři měsíce po založení kapely dostali až do finále. Teď se kluci připravují na Emergenzu, kde to doufám, vyhrajou a nejednomu děvčeti ukápne slza. Dneska taky přišel e-mail z Plzně, kde jsme se v rámci Pilsner festu dostali do finálových duelů. Také nás čeká Skutečná liga a Rock Cafe contest. Doufám, že se tímto dostanem do povědomí a pomůže nám to do budoucna.

Mějte se blaze a podporujte nás.