Silent Stream Of Godless Elegy

Silent Stream Of Godless Elegy

Život je občas samé překvapení. Při nedávné cestě vlakem, kde jsem se potkala s kamarádkou, jsem se při pokecu dozvěděla, že jeden můj známý je kytarista u slavných Silent Stream Of Godless Elegy. Hned jsem si umínila, že si na něj seženu kontakt a jednoduše se mu připomenu. Ano, už je to sice hodně let, co jsme spolu blbli v ochotnickém divadelním kroužku Tongue out, ale právě na tyto známé a kamarády se nezapomíná. A výsledek? Sice jsme se na tom plánovaném pivku nesešli, ale využili jsme všech možných e-prostředků, aby se nakonec rozhovor uskutečnil. Na moje otázky za Silent Stream Of Godless Elegy směle odpovídal Sam a Radek…(pro autentičnost jsem se rozhodla do textu téměř nezasahovat Smile).

1. Same, nemohu nezačít právě touto otázkou: jak jsi se vlastně dostal do skupiny SSOGE?

Sam: Nó, tak především musím říct, že se mi stal sen skutečností, neboť jsem byl fanouškem Silentů a to téměř od jejich začátků. A teď mám tu možnost, tak výtečnou muziku hrát s nimi Smile. Blíže osobně jsme se ovšem poznali díky Palovi (housle), který bydlí v malebné vesničce Boskovice Smile, nedaleko City Blansko, kde žiju. S Palem se známe už nějakej ten pátek Laughing. Jednoho dne jsem se sbalil a jel s ním na zkoušku do Ostravy. Nějak jsme si se všema padli do oka, neboť jsme později i s mojí ženou, začali jezdit na společné pařby i rodinné, zafungoval jsem v klipovce Skryj hlavu do dlaní a jak to tak bývá, spřátelili jsme se. Začátkem ledna 2013 volá takhle z rána Hanča. Byla neděle ráno, mně bylo dost mizerně, po předešlé noci, teda spíš ránu Laughing, jestli bych nechtěl zkusit za 14 dní dojet na zkoušku...Moc mně to nemyslelo, ale tak nějak jsem pochopil, že se ptá, jestli mám čas s nimi odehrát nějaký ten koncert. Než jsem se nadál, hrnul jsem si to do Ovy s pár polehoučku "nadrcenými" songy, které mně pár dní po telefonátu Radek poslal. Vzrušení a zvláštní pocit, kterej mě v tu neděli připadal k zbláznění, rychle vystřídal strach, bo můj první koncert se odehrál v Budapešti s kapelou Korpiklaani. Nervák je slabé slovo Laughing. Snad udržím dech a budu i nadále moci koncertovat a tvořit s ostatními i v budoucnu.

2. Vaše poslední album Návaz vyšlo začátkem roku 2011 u velkého zahraničního labelu Season of Mist a následně bylo oficiálně distribuované nejenom u nás a u slovenských sousedů, ale i v Severní Americe a po celé Evropě. Dnes s odstupem času mohli byste srovnat zájem o vaše album u nás a v zahraničí?

Radek: Deska vyšla 17. ledna 2011 v Evropě a 25. ledna v USA. Doteď se prodalo cca 3.000 kusů, z toho asi třetina tady. Recky byly v drtivé většině případů hodně fajn, a to i ve velkých časácích typu MetalHammer nebo RockHard. Samozřejmě se ale našlo i pár takových, kterým deska Návaz nevoněla. Docela zvláštní, i když z mého pohledu logické, bylo, že ty odezvy byly daleko lepší v anglicky mluvících zemích, ve Francii, Holandsku než třeba v Německu. Holt nehrajem ten veselý, skočný a klišoidní folk metal, no Smile. Btw, tak mě napadá, že u vás jsem recenzi neviděl a to jsem promo-CD posílal… Smile

3. Momentálně pracujete anebo se chystáte na tvorbu dalšího alba?


Radek: Momentálně se někteří z nás v osobním životě snaží hlavně přežít. Ale na to ses asi neptala Smile. S kapelou se chystáme na festivalovou sezónu, na podzim už jen pár klubovek ve Francii a končíme s koncertováním, na řadě je práce na nové desce.

4. V albu Návaz se snoubí metalová hudba s folklorními prvky a vesměs bylo kritikou přijato velmi kladně jak u nás, tak v zahraničí. Máte už nějakou představu, jakým směrem se bude ubírat vaše další deska?

Radek: To nemáme nikdy a to mě na tom právě baví. Kdybychom do další desky šli s tím, že má znít tak a tak, asi by to byl trošku kalkul. Chceme ji udělat zase trošku tvrdší, ale jestli se nám to podaří nebo ne, to posoudíte sami. Vždycky je to dobrodružství s nejasným koncem Smile.

5. Jak u vás probíhá ten kreativní proces skládání hudby a psaní textů? Přece jenom je vás docela hodně na to, aby jste se všichni naprosto shodli. Ale i přesto se zeptám, pracujete kolektivně a nebo je někdo, kdo přijde s hotovou věcí a přes to nejede vlak? Smile

Radek: Kostru skladby většinou uděláme s Hankou doma, ale na zkušebně se zapojují všichni, za což jsem rád. Baví mě, když někdo přijde s nápadem, na který bych sám nepřišel. Texty má na svědomí kompletně Hanka. Přeci jen je vystudovaná češtinářka a to se pak blbě konkuruje Smile.

6. Je pro vás skládání hudby jednodušší, než bylo na začátku hudební kariéry?

Radek: Naopak. Když jsme byli mladí, vůbec jsme se s tím nesrali, klidně byla skladba hotová za jednu, dvě zkoušky. Dnes pilujeme, předěláváme, aranžujeme, máme Cubase, Dropbox a podobné vymoženosti, a stejně nejsme spokojení ani za půl roku Smile.

7. Máte za sebou celou řadu koncertů na tuzemské i zahraniční půdě. Můžete porovnat koncertování u nás a za hranicemi? V čem se liší?
Radek: Liší se hlavně v přístupu organizátorů Smile. Venku už pochopili, že aby muzikant podal stoprocentní výkon, musí být o něj slušně postaráno. Abych jenom nekafral, už se to tu zlepšuje… Smile. Ale asi tě zajímalo spíš naše hraní. No, rozdíl je jasný – tady lidí ví, na co jdou. Venku, snad s výjimkou Polska, kde nás už docela znají, začínáme vždycky od píky, a buď ty lidi hraním dostaneme, nebo ne. Už jsme roztančili i Němce a to je co říct… Laughing.

8. Které místo, kde jste hráli, bylo pro vás nejmagičtější?

Radek: Na to nejde jednoduše odpovědět. Může to být akce v klubu pro padesát lidí, může to být fesťák s dvaceti tisíci lidmi pod pódiem, speciální akustická akce s cimbálovkou… Vždycky je to alchymie. Někdy to „vibruje“, někdy ne. Ale po těch osmnácti letech a stovkách koncertů už fakt nedokážu říct, který koncert byl nej Smile.

9. Same, teď se vrátím zas na chvilku k tobě. Jak ses vlastně dostal k muzice?

Sam:......Snad skrze zesnulého kamaráda Honze, kterej mastil na skautských táborech luxusně akustičnu (nejen Medvědy Laughing) a já si cca ve 12 letech řekl, že takhle musím umět taky hrát. Balily se na to skvěle holky u ohně Smile.

10. Ve kterých hudebních projektech jsi působil, než jsi začal v SSOGE? A nebo hraješ ještě i v nějaké jiné kapele?

Sam: Začínal sem ve folkové kapele Šnek a spol. Tam jsem přičuchnul k jazzu.. Smile. Pak mě uchvátila B-NiCCOL (kapela hrající směsici alternativního rock metalu), ve které jsem fungoval téměř 12 let. Po několikátém odchodu bubeníka jsem již neměl moc sil začínat neustále od znovu a s nabídkou Hanky jsem se s klukama a houslistkou v dobrém rozloučil. Mezi tím jsem působil s brněnskýma Alvaréz Peréz. S nimi jsem se podílel také na jejich posledním album Království a natočil klip k písni Mechanické sny. Občas s nimi ještě zahraji, ale již jako host...Dostal jsem lano na post zpěváka k brněnským Amortéz, ale to neproběhlo. Btw, SSOGE vyžaduje moji plnou oddanost Smile, prostě hrát ještě v jiné kapele by pro mě nebyla značka ideál....i doma přece někdy musím být Smile ne?

11. Ty hraješ na kytaru - jak často ještě musíš cvičit? Hraješ i na nějaký jiný hudební nástroj?

Sam: cvičit, cvičit, cvičit a zase cvičit!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Dokud budou ruce s hlavou sloužit. Jinak to snad ani nejde...SmileEnem nekončící trénink dělá mistry, tak tomu je snad ve všech disciplínách,ne? Jen si vzpomeň, Peti, když jsem se v divadle před představením doučoval texty Smile, jak to dopadalo,že..  Smile. Nejen Shakespeare se mosel otočit v tej truhle némíň 666krát...Smile

12. Kdo je tvůj největší hudební vzor a proč?

Sam: Sjíždím tolik muziky napříč všemi možnými žánry nežánry, že nejde fakt odpovědět....Přece jen bych zmínil kapelu Anathema. Ta mě inspirovala vždy asi nejvíc. Ale neřekl bych, že mám nějaký vzor. Když máš husinu až...tak je to znamení, že se tam skutečně něco děje...

13. A na závěr bych se chtěla zeptat, co chystáte během letních měsíců a kde si fanoušci můžou vychutnat vaše koncerty?

Radek: Tak třeba 15.6. Tolensteinfest v Dalečíně, 13.7. Masters Of Rock ve Vizovicích, 19.7. Agressive Music Fest v Pohoří, 15.8. Gothoom open-air na Slovensku, 24.8. Menuo Juodaragis v Litvě… Pro úplný seznam mrkněte na naše stránky: www.ssoge.com.

14. Já moc děkuji za příjemný rozhovor, je něco, co byste rádi vzkázali našim čtenářům?

Radek: Na viděnou na letních festivalech! 
Sam:Těšte se na novou desku!