Ginger: Je na čase obměnit českou scénu populární hudby

Ginger: Je na čase obměnit českou scénu populární hudby

Kapela Ginger patří bezesporu mezi nejzajímavější objevy na české rockové scéně. Se svým originálním stylem tato trojice postupně dobývá pódia tuzemských klubů a festivalů, aby pak přišel vytoužený úspěch; za ten se dá považovat například předskakování Status Quo, Suzi Quatro nebo velmi dobré umístění na soutěži Radegast Líheň 2013.

Kapela hraje ve složení Michal Melo (kytara, zpěv), Jakub Veselý (baskytara, zpěv) a Roman Melo (bicí, zpěv, piano). Ukázky tvorby si můžete poslechnout na jejich Bandzone profilu.

Festivalová sezóna už netrpělivě klepe na dveře. Můžeme vás na některém festivalu v blízké době vidět?

Letošní rok jsme půlku léta vyhranili pro skládání a nahrávání nového materiálu. Nejbližší festival nás tedy čeká až 24.8. na Slezskoostravském Rockfestu 2013, který se koná na Slezskoostravském hradě. Na podzim se potom budeme věnovat hlavně hraní v klubech.

Jak se na toto období těšíte vy samotní? Navštěvujete letní festivaly?

No jak jsme již řekli, polovinu léta strávíme zavření ve studiu. Poslední 2 roky jsme navštívili spoustu festivalů, kde jsme zároveň vystupovali. Stále ale víc tíhneme ke klasickým koncertům v hudebních klubech, kde fanoušci přijdou opravdu cíleně na jednu nebo dvě kapely.

V říjnu budete, nezmění-li se nic, předskakovat americké zpěvačce Suzi Quatro. Berete to jako vyjímečnou příležitost se zviditelnit, nebo vaše přijetí bylo spíše vlažné?

Je to obrovská výzva, uvidí nás opět spousta lidí. Navíc je to pro nás největší událost letošního roku, která nás svým způsobem žene dopředu, což je dobře. Myslím, že 14 dní před tím budeme tvrdě zkoušet, protože příležitost je to opravdu výjimečná. Navíc samotná Suzi Quatro patří k naším oblíbeným zpěvačkám a tak nejen lidem, ale i jí samotné musíme dokázat, že si zasloužíme na takové velké akci hrát.

Když se vrátíme trochu do minulosti, už v roce 2011 jste předskakovali jedné rockové legendě. Konkrétně to byli Status Quo, kteří hráli v Olomoucké sportovní hale UP, a to pro bezmála 4 000 fanoušků. Byla tato akce nějakým způsobem průlomová, dostali jste se více do povědomí široké veřejnosti?

Všechno to vlastně začalo soutěží s názvem Rocková Olomouc, do které jsme se přihlásili a pak i vyhráli. To už byl svým způsobem velký úspěch. Samotný koncert před kapelou Status Quo pro nás znamenal ale daleko více. Získali jsme tím dnem strašně moc zkušeností, které už nám nikdy nikdo nevezme. Nevím jestli bych nazval akci vysloveně zásadním průlomem naší kariéry, ale jistě nám hodně pomohla a posunula nás o několik kroků dopředu. Vidělo nás několik tisíc lidí naživo, po koncertě jsme se často objevovali v novinách, na našich internetových stránkách přibylo mnoho fanoušků a zároveň jsme díky předskakování Status Quo získali více nabídek na koncertování.

foto: kapela Ginger, Sportovní hala UP - Olomouc (support Status Quo)

Zahráli jste si někdy i za hranicemi našeho státu?

Prozatím jsme koncertovali pouze v České republice. Na podzim se ale chystáme do Bratislavy a v jednání jsou i koncerty v Rakousku.

Váš žánr bych charakterizovala jako přímočarý, líbivý rock&roll, který pořádně vyzní hlavně naživo. Jsou vaší inspirací kapely podobného ražení, nebo váš styl vykrystalizoval tak nějak „volně”?

Neřekl bych, že hrajeme pouze rock´n´roll. Snažíme se, aby se ve skladbách objevovaly prvky i jiných stylů a každá skladba tak byla zvláštní a jedinečná, což bylo vlastně naším původním záměrem. Každý fanoušek si tak v naší hudbě může najít to svoje. Stejně tak fungovala i kapela Queen, v jejichž tvorbě naleznete snad úplně všechno. Proto je také tato britská formace naší největší insiprací, především kvůli vynikajícím vokálům, na kterých sami také hodně pracujeme.

Na kontě máte prozatím jediné demo CD, přesto naživo prezentujete už i nový materiál. Dočkáme se i oficiálního vydání v podobě fyzického nosiče?

V roce 2012 jsme také natočili singl dvou skladeb (Hey Lucy a Good Mood) ve studiu frontmana kapely Olympic Petra Jandy, Propast. Na začátku tohoto roku jsme nahráli opět krátké demo obsahující 4 nové skladby a teď v červenci budeme v nahrávání pokračovat.

Atmosféru raných 70. let se snažíte zachovat i na vašich koncertech. Jak na to reagují posluchači?

Pokud si koncert pořádáme sami, je vždycky atmosféra lepší, protože využíváme světel a celkové úpravy pódia a na lidi tyto vizuální prvky působí vždy intenzivněji. Taky my sami se cítíme lépe, hudba je energičtější a fanoušci nám tuto energii vrací zpět na podium. V tomto bychom dále chtěli pokračovat a více rozvíjet, abychom se tak odlišili od vystoupení většiny kapel. Bohužel v dnešní moderní a zrychlené době je to na velkých open air festivalech takřka nemožné. Rádi bychom se tedy teď na čas věnovali hlavně koncertům v klubech, kde můžeme využít opravdu té pravé atmosféry se vším všudy.

foto: Ginger v Pegas Clubu, Přerov 2011

V České republice působí ještě jedna kapela s názvem Ginger. Neomezovalo vás to někdy, neobjevila se případně nějaká nedorozumění způsobená touto shodou jmen?

Ano o této kapele víme. Nedorozumění se objevilo pouze jednou a to hned při našem prvním koncertu, kdy nás v novinách označili za dívčí country kapelu, což jsme samozřejmě brali s úsměvem. Teď už si nás nepletou.

Slovo „ginger” má samo o sobě mnoho významů. Prozradíte nám, co se za vaším tajuplným jménem skrývá?

S touto otázkou se setkáváme opravdu často. Pokud budeme chtít, vymyslíme toho spoustu. Můžeme třeba říct, že je zde odkaz na Gingera Bakera (bubeník z kapely Cream), může to být zrzek nebo zrzka, což jsou svým vzhledem výjimeční lidé stejně jako naše muzika, můžete si pod tím představit dívčí jméno nebo třeba jen kořen rostliny.

Ale nám se toto slovo zkrátka líbí, je jednoduché, rázné a dnes už zaběhnuté. Každý, kdo v tom chce hledat něco víc, ať hledá.

Jak u vás probíhá skládání nových věcí? Podílíte se na něm všichni?

Podle mě nejde říct, že je to vždy stejné. Každá věc prakticky vzniká trochu jinak, nelze tedy popsat nějaký klasický vzorec. Většinou ale někdo z nás přinese vlastní hudební motiv nebo ucelenou melodii, na kterých dále pracujeme společně. Některé skladby vznikly i díky náhodné momentální improvizaci ve zkušebně, jiné zas byly téměř hotové mimo zkušebnu, kde se pak jen doladily detaily. Zajímavé je, že ty nejúspěšnější skladby vznikly třeba i za hodinu.

Na hudbě se podílíme všichni společně, většinu textů si píše zpěvák sám.

Čeho byste ve své kariéře rádi dosáhli?

Chtěli bychom se postupně po malých krůčcích či velkých krocích propracovávat dál a dál. Rozhodně víme, že to nejde ze dne na den. Určitě bychom rádi dosáhli toho, aby se naše hudba dostala do médií a mohla tak oslovit co nejvíce posluchačů. Dalším cílem je určitě hrát na těch největších českých pódiích po boku těch „nejlepších kapel“. Co se týká koncertů, tak úplným snem je mít svůj vlastní tým lidí (zvukaři, osvětlovači, technici …) a svou jedinečnou koncertní show, s kterou bychom mohli uspořádat velké turné. Samozřejmě bychom naši muziku rádi prezentovali i v zahraničí. Zkrátka chceme v hudbě zanechat nějaké stopy.

Pokud chcete komukoliv cokoliv vzkázat, máte prostor. Děkuji vám za rozhovor a přeji vám do budoucna mnoho úspěchů.

Chtěli bychom tímto poděkovat všem lidem, kteří nám jakkoliv pomáhají nebo třeba jen chodí na koncerty. Rádi bychom taky vzkázali všem lidem, že je na čase obměnit českou scénu populární hudby.