VIPÝCHANÁ FČELA

VIPÝCHANÁ FČELA

Na rozhovor s Vipýchankou jsem se těšil. Kluky a holku dobře znám a vím, že to jsou veselé kopy. Nechtěl jsem rozhovor dělat formou e-mailu. Chtěl jsem mít možnost reagovat na otázky. Nakonec, po dlouhém plánování a překládání termínu, jsme se na "aisku" sešli já, David a Mishak. Později svou trochou do mlýna přispěl i Radek. Po dlouhém přemýšlení jsem se rozhodl text neupravovat a ponechat borsko - plzeňskou hantýrku. Smile Musím říct, že se jí klukům podařilo občas přenést i na mě. Smile Snad mi odpustíte...

Jen pro upřesnění, kapelu tvoří tito: Standa - zpěv, Janička - zpěv, Radek - kytara, David - kytara, Mishak - basa, Lukáš - bicí.

Většině čtenářů našeho zinu asi jméno Vipýchaná fčela nic moc neřekne, proto začneme takovou tou klasickou omáčkou: Řekněte mi něco o vzniku vaší kapely, historii atd.

David: Tak kapela vznikla někdy v roce 2004 asi zhruba, a to tak, že Stanař (zpěvák) toho času jako jedinej měl kejtru a ostatní klucí si asi řekli, že by byli hrozně hustý, kdyby měli kapelu. Smile Teda aspoň myslim, že to tak nějak bylo, protože já jsem s nima ještě v tu dobu nehrál... Já jsem se k nim přidal asi tak o rok později, kdy jsem po pár čumících zkouškách zjistil, že moje hráčský umění odpovídá asi tak tomu jejich, a tak jsem si s nima taky jednou brnknul... a bylo to.. od tý doby do toho mrskáme a rozdáváme radost na všechny strany... teda hlavně na tu naší stranu. Smile

Mishak: Ono to bylo trošku jinak, ale tak nějak zhruba jo...

Povídej…

Mishak: Když to vemu hodně do historie, tak jak sme jezdili s Králíkem (kamarád) pár let po různejch koncertech, tak sme si taky řekli, že bysme mohli dát dohromady nějakou kapelu, ale na nic sme neuměli a ani sme nic neměli... No a na jednom z koncertů Four Thorn Gods Eye (nebo jak se to jmenovalo, pořádal to Michal Petrášek). Myslim, že zrovna tam ste měli první koncert, se objevil Standa. A my ho tam viděli a znali ho ze školy. Králík s nim snad dokonce chodil do třídy. No a věděli sme, že Standa má a umí něco na kytaru, tak sme se ho šli zeptat a Standa řek: “jo!“ No a měli sme prvního kytaristu. Toť nějak hodně hluboká historie.

Jo a ještě sme s klukama v Sadový v Boru chodili ven, hráli fotbal, hokej. Byl tam i Radek a Lukáš. Že Radek umí na housle a naučí se na kytaru. Mě se líbila basa a Králík, že bude zpívat. Tak asi rok od naverbování Standy sme si pár měsíců, nezávisle na sobě, koupili Radek kytaru a já basu. To bylo někdy na podzim 03. A v lednu 04 byla první "zkouška" ve složení v jakém nás znáš. Lukáš bicí, Radek kytara a já basa. Byli sme jen ve třech. Když měl Standa čas, tak tam taky zaskočil. Rok potom se tam objevil Dadar....

Jak jste se vlastně dostali k hraní a proč jste si vybrali právě nástroje, na které hrajete?

David: Tak za kluky asi moc mluvit nemůžu, maximálně tak u Radka bych si tipnul, že chtěl bejt vždycky rocková hvězda a kytaru si vybral, protože už předtim se mu podařilo rozskřípat housle, do kerejch musel chodit jako malej, a tak si možná řekl, že tak velký housle jako je kytara, by třeba mohly vydržet... Smile Jinak u mě je to tak, že můj soused, kamarád Tomáš, jednou přišel s tim, že jeho děda má na půdě elektrickou kytaru... tak mu říkám: „Přines to...“, no a jak jsem si jednou přičuchnul ke kytaře (teda ono to spíš bylo jen prkno na pečení chleba, jak maj v pekárnách a na něm byly v tý době jen asi 2 struny), tak jsem nechal fotbalu a všeho ostatního a věděl jsem, že muzika je pro mě jasná volba.

A tys dřív na nějakej nástroj hrál, nebo ta lopata byl tvůj první instrument?

No, vždycky mě hrozně bavilo hrát na takovýto kolečko na krájení brambor... takže mi bylo jasný, že mi strunný nástroje změní život, ale opravdu mě oslovilo až to pekařský prkno.

Koukám, že všichni hudebníci začínají stejně, s kolečkem na krájení brambor nebo vajec, ani u mě to nebylo jiný. Smile

SmileTak to je základ, kterým si asi musí projít každej. Smile

Mishak: K hraní sme se dostali tak nějak, jak sem řekl dřív. Jezdili sme na koncerty, líbilo se nám to, a tak nějak sme to chtěli taky zkusit. A nástroje? Těžko říct... Smile Líbí se mi ten koule trhací zvuk basy. Lukášovi se líbili bicí od začátku, Radek přešel z houslí, Standa zpívat musel, protože do toho nikdo nechtěl jít....

Radek: Housle jsem opravdu jedny nechtěně roztřískal, ale na kytaru jsem chtěl hrát vždycky. Mišák, co ho znám, zas odjakživa inklinoval k base, a protože kytary už byly obsazený, tak na Lukáše zbyly škopky. Vznikly jsme vlastně tak, že už se nám nechtělo platit vstupy na koncerty, na který jsme stejně jezdili, tak jsme na smeťáku v ulici, kde jsme čutali do meruny, koketovali s myšlenkou na kapelu. Mišák pak na památném koncertu ve Svojšíně potkal Standu, co kytaru už měl, a bylo hotovo.

 

Jak byste popsali někomu, kdo vás nikdy neslyšel, styl, který hrajete? Ptám se proto, že většina lidí si pod názvem Vipýchaná fčela vybaví nějaký alkopunk. Smile

Mishak: No, tak to je těžký posuzovat něco, co hrajem. Každej ti řekne něco jinýho, protože ty písničky sou celkem různorodý. Trošku punk, trošku milky punk, malej náznak hc? Nemam rád škatulky.

David: Tak já vždycky říkám, že hrajem takovej punk pro holky, v poslední době se ale snažíme ten styl trochu měnit, dalo by se říct, že naše hudba je založená na klasicky popíkáckym schématu - začátek, sloky, refreny, nějaká středová mezihra a na konci většinou refrény až do smrti, ale zároveň se to snažíme oživovat nějakym tim křikem a v poslední době taky rádi používáme sborový zpěvy. Jinak do budoucna bych rád zrychlil. Moje představa naší budoucí tvorby je melodickej, pop-punkovej základ, hozenej do rychlejšího tempa, střídanej s různejma breakdownama a moshema... nicméně jsem sám zvědavej, jak se s timhle úkolem vypořádáme a do jaký míry se týhle představě přiblížíme. Smile

Radek: Melody HC milky punk grunge pop metal. Alko jen, když hrajeme mezi posledními. Já jsem vyrostl na Endstand a z českých na Vypsaný fixe a vždycky jsem chtěl hrát něco mezitím s textama o něčem. Což už mě teda přešlo, až na ty texty.

Jeden čas jste přemýšleli o změně názvu. Dokonce jste vypsali na vašem bandzone profilu soutěž (také jsem přispěl svou trochou do mlýna, ale bez úspěchu Laughing - pozn. redakce) Jak to vůbec dopadlo? Nelíbil se vám žádný z návrhů, nebo jste se nakonec rozhodli, že si ponecháte váš starý název?

David: No, s tim názvem, to je kapitola sama pro sebe, o tom sme už mockrát nad pivem polemizovali, ale je to většinou tak, že jednou se opijem do takový nálady, že sme naprosto rozhodnutí, že ho změníme, a pak je to zase naopak... Pod fčelou už nás zná spousta lidí a na druhou stranu, ať je to debilní název sebevíc (a to, že je debilní opravdu hodně) je hodně dobře zapamatovatelnej, což může bejt taky celkem výhoda... a jestli si ho necháme nebo ne, to ti asi nikdy nebudu schopnej říct.... bo to nevim. Smile Jinak tvůj návrh "WPLP69" (Woodpecker likes position 69 - pozn. redakce) je samozřejmě krásnej a až někdy budu zakládat nějakej blog o německym fetišpornu, tak si na něj určitě vzpomenu a možná ho tak pojmenuju. Laughing

 

Radek: Název je bohužel jakej je, síla na to ho měnit v nás zatím není. Dost lidí si už zvyklo. Když přijedeme někam poprvé, tak většinou opravdu čekají něco jiného, než dostanou. Otázku, jestli nám třeba i škodí, nechci řešit. Nic lepšího jsme doteď nevymysleli. I když já docela rád používám kratší verzi vipýchanka.

Vím, že právě nahráváte novou desku. Jak to vypadá, kdy album zhruba vyjde a co na něm bude? Budete vydávat regulérní cd, oslovili jste třeba i nějaký label?

Mishak: To je tajný. Smile Nahrávání má pod taktovkou Dadar, tak spíš na něj. Ale vydávat to nějak nebudem a nikoho sme neoslovovali.

David: No, spíš než deska to bude takový homemade demo, který děláme doma na dost špatnym kompu... Každopádně si myslim, že by to mohlo znít celkem slušně a všichni se na to už dost těšíme... Jinak vydávat desku pod nějakym labelem podle mě nemá moc cenu, protože dneska prodáš úplný prd, každej si to radši někde stáhne a zkopíruje... a já si myslim, že to neni ani na škodu. Já sem toho názoru, že muzika se má hlavně dostat mezi lidi, ať už zadarmo a tim je dostat na koncík. K otázce, kdy vyjde, budu taky dost nekonkrétní, protože sme všichni dost zaneprázdnění a neni na to moc čas, ale každopádně se budem snažit, to udělat co nejdřív.

Radek: Já jsem třeba chtěl, aby byla už letos na jaře. Máme konec listopadu a zatím prd. Smile Osobně doufám tedy v jaro příští. Ale těším se, až to bude hotový, protože už teď tam máme pár momentů, který mě dycky dostanou. To víš, když Tě nikdo nehoní, tak se nemá cenu nějak stresovat... Na to, že to bude totální DIY, si myslím, že by to mohlo i docela překvapit.

Jak to vypadá s Janičkou? Ve vašich nových písničkách už jí moc neobsazujete, proč to? Nemá zájem ona, nebo vy? Že vy jste jí něco udělali? Smile

Mishak: Janička studuje v Praze. Na zkoušky už moc nejezdí. Ve zkušebně je poměrně zima. Ona je teď zaláskovaná. Zpívala s náma dvě písničky. Jednu sme hráli chvíli. "Kapky" hrajem jen v její přítomnosti na koncertech, když má zájem zpívat. Lepší otázky tam nemáš?Smile

 

To zní docela tvrdě…

Mishak: Jak Tvrdě?

Jako vůči Janičce…

Mishak: Tak on by se dívčí/ženský hlas do těch nových věcí prej moc nehodil.

A tohle zase docela alibisticky. Smile Co si o tom myslíš ty?

Mishak: Tak, někam by se možná hodil…

David: No tak u mě to je tak, že já sem nikdy neměl moc rád dívčí zpěv, nicméně udělali sme nějaký věci, do kterejch se hodil. Ale je pravda, že nový věci sou podle mě daleko dravější a Janičky zpěv se tam opravdu moc nehodí... Každopádně to vůbec neznamená, že Janičku chceme nějak vyšoupnou, ba naopak, já mam s Jani takový plány, že do budoucna chci naše věci oživit o klavír a klidně bych se nebránil ani nějakým těm synthům... No a Jani hraje skvěle na klavír, takže bych ji chtěl do budoucna využívat právě na tyhle věci... v neposlední řadě je Janička hodně důležitej člen kapely tim, že je takovej tmelící článek, a když s náma jede na koncík, tak tam vnese vždycky takovou super náladu, navíc krásně provoňuje zkušebnu a dělá nám výborný dobroty... je to prostě taková naše kapel máma, která se o nás stará a navíc teda do budoucna by měla doplnit kapelu o další nástroje (klavír, možná synth a trochu i housle...).

Já se bál, že je to tou známou aférou, kdy jako jediná z vás udělala řidičák napoprvý. Smile

David: No to si to hodně nahnula, ale co bysme to byli za lidi, kdyby sme jí za to vyhodili. Smile

Radek: Jani je naše kapel máma v tom nejlepším slova smyslu, ale chtěl bych jen upozornit, že řízečky už dlouho nebyly, což zejména já se Standou neseme dost těžce.

Odehráli jste spoustu koncertů, kde nejdál jste hráli? Můžete nějak srovnat různý místa v republice? Jak na vás reagujou tam, kde vás třeba neznají? Hráli jste už s nějakými většími kapelami? Jak to probíhalo - došlo třeba k pádu v mínění o kapele při střetu s realitou?

Radek: Hodně lidí opravdu podle názvu očekává nějakou totální splácaninu, a to, co na místě dostanou, je pak často překvapí. Jinak, že by se nad nás někdy někdo třeba povyšoval, si nepamatuju. Občas nedostanete ani za cestu, občas dají i naopak víc, je to různý koncert od koncertu. Myslím, že nemáme nějaký přehnaný očekávání. Kde jsme hráli nejdál, neumím říct. Ze západu se moc nehneme, ale to se snad změní, uvidíme.

Mishak: Ty jo, to je dlouhá otázka. Nejdál? Tak asi v Klatovech. My pendlujem furt jen po divokém západě. Mariánky, Tachov, Stříbro, Planá, Plzeň a okolí. A nejdál asi ty Klatovy. Tim, že jezdíme do stejných měst, tak nás znaj. Třeba jen pár lidí, ale zná. Smile Čim myslíš větší kapely?

Tak to je různý, někdo bere jako větší kapelu Switch, někdo třeba Arakain. Prostě mám na mysli nějaký známější jména, třeba vaše vzory…

Mishak: Teď mě napadlo. Jedna nejmenovaná ortodoxní punková kapela neměla činely a chtěli je ode mě pučit na akci, kde sem pučoval bicí. Když sem jim jako řek, že činely si vozí každej bubeník svoje, tak se strašně rozčilovali. Je pár kapel, který už by měly mít rozum, ale jezdí div ne bez kytary. Pár věcí se pučit dá, ale když ta kapela hraje vyloženě už jen za peníze a ne pro radost, tak to je celkem síla.

 

Tak to by mě zajímalo, o kterou kapelu se jedná…

Mishak: A nepráskneš to na mě?

Ne, jenom to napíšu do zinuSmile

Mishak: Tak nic, nechci nikoho pomlouvat a ještě ke všemu veřejně.

 

Dobrá, jdeme od toho. S jakou kapelou byste si chtěli zahrát a proč?

Mishak: Se Something Like Tongue out

Bál jsem se, že to řekneš Smile

Mishak: Těšim se na comeback. Smile Jinak nemam vyloženě vybranou kapelu, se kterou bych si chtěl zahrát… Nebo mě teda teď nějak žádná nenapadá. Možná bysme měli vracet koncerty kapelám, který nás někam už pozvaly a nebylo to jen jednou. Ale my koncerty moc nepořádáme, tak jeden dva za rok. Ono taky v Boru neni pořádně kde.

David: Tak koncertů sme odehráli opravdu hodně, většinou teda po západních Čechách, ale párkrát sme vycestovali i dál. Několikrát sme si zahráli i s celkem velkejma kapelama jako např: Znouzectnost, E!E, Totální nasazení, Mandrage, Status praesents, SPS, X-left to die a se spoustou dalších skvělých kapel, na který si teď třeba nevzpomenu... Jinak nějaký extra dlouhý cesty sme doposud neabsolvovali, ale to bychom rádi do budoucna změnili... co se týče reakcí, tak ty jsou většinou spíš pozitivní, mockrát se nám stalo, že lidi, když slyšeli právě náš název, tak byli hodně skeptičtí, ale po koncertě nás přišli pochválit a často i pozvat na další akci... Z mojeho pohledu nás teda lidi celkem berou... samozřejmě někde víc a někde míň, záleží i dost na tom, na jaký akci zrovna hrajem.

 

V poslední době se vrací vinyl. Jaký je váš názor na tento hudební nosič. Jste jeho fanoušky? Neplánujete třeba vydat jednou na vinylu desku?

Mishak: Jako malej sem vinyly poslouchal. Ono taky vlastně nic jinýho nebylo. Je to asi spíš dneska už o sběratelství. Vinyly si nemam na čem pustit a tudíž je neposloucham. O vydání desky na vinylu sme se nebavili, takže v dohledný době ne.

David: No u nás se nedá říct, že bysme byli zrovna nadšenci pro vinyly... My sme všichni chudý, jak kostelní myši a vinyl se nedá stáhnout na netu, Smile takže ani my se rozhodně nechystáme jít touhle cestouSmile

Radek: Tak já mám radost, že se vrací, ale osobně bych si ho mohl zatím pustit jen ze schodů… Až budu dostudovanej, tak plánuju si pořídit nějakej gramofónek a všechny mý zbožňovaný desky si na něm pouštět, a pak třeba budu chtít mít i vipýchanku na vinylu, zase uvidíme.

 

Když už jsme u hudebních nosičů, jaký je váš názor na stahování hudby z internetu? Stahujete i vy sami, nebo jste zarputilými přívrženci originálu?

Mishak: Zrovna nedávno sme se se Standou bavili. Když sme chodili do školy, tak sme si tak jednou za měsíc koupili 1-2 CD. Teď, když pracujeme, vyděláváme ty těžký prachy, tak si koupíme CD tak jednou za rok. Je to smutný, ale pokud nemůžu sehnat originál, tak taky stahuju.

David: Jak sem řekl, moje studentský kapesný postačí tak akorát abych přežil, takže kupování originálu, seč to je určitě hezká myšlenka, je pro mě tak jako tak tabu. Jediná možnost, jak se dostat k hudbě, je pro mě teda někde si to stáhnout. A ani na tom nevidim nic až tak špatnýho, protože sou tady dva druhy hudebníků, jedni kteří to dělaj pro zábavu a každá zábava něco stojí. Navíc, vydělat si nějaký peníze můžou z merche a něco málo snad i z pořádání koncíků. A pak jsou tady ty, co to dělaj pro prachy, a takový kapely už si berou za koncík tak nelidský peníze, že by jim to mělo taky stačit, takže mě osobně stahování hudby nijak obzvlášť nevadí.... ale je samozřejmě možný, že časem budu mluvit jinak...

Ale zase právě, když se nebudou prodávat desky, tak nebudou podporovaný kapely, a pak se stane, že Tvoje oblíbená kapela nepřijede, protože jí firma nepodpoří. Kde je ta hranice, kdy už je, podle tebe, ta kapela velká. Kdy už tu podporu nepotřebuje?

David: Abych pravdu řekl, tak já o těchhle věcech zas až tak nepřemejšlim, prostě hraju to, co mě baví a jak nejlíp umim, a myslim si, že kapela, která hraje dobře tak sama přirozeně svym progresem dojde do tý fáze oblíbenosti u lidí, že právě začne jezdit dál a na větší akce, kde samozřejmě dostane víc peněz za to, že přijela. Postupem času si  pak může dovolit někoho požádat o sponzoring, no a sponzoři samozřejmě budou rádi podporovat kapelu, která bude hrát na větších akcích... Díky tomu se dostane na ještě větší akce a tím se zvýší i prodej CD... Regionální kapela může udělat třeba 100 kusů, který se prodaj, ale kapela, která hraje na velkejch letních festech už těch kusů může udělat samozřejmě několikanásobně víc... Podle mě to je zcela přirozenej proces a myslim, že už je dávno pryč ten čas, kdy kapely prodávali 100000 kusů a přesto celkem slušně prosperujou... Takový množství už dneska prodává jen Eva a Vašek a Božskej Kája.... Podle mě tu kapelu podpoříš hlavně, když si zajdeš na její živý vystoupení, než když si koupíš kotouček.

 

Radek: Stahováním jsou živeny uši mé. Proti stahování tedy nic nemám, dokonce chci, až budeme mít natočeno, tak nechat nový pecky, po nějaký kratší době, na netu volně ke stažení. Proto bych chtěl zapracovat na obalu, aby lidi měli důvod si to i koupit, přesto že písničky už znají. Samozřejmě za lidskou cenu, zřejmě rovnou nákladům. Vydělávat na tom nehodláme, spíš, abychom mohli pokračovat v něčem dalším. To, si myslím, je jediná možná cesta.

 

Oproti většině tzv. „punkových kapel“ se odlišujete texty.  Vaše texty by se daly rozdělit na ty angažované / bojující proti něčemu a ty, které jsou spíše v osobní rovině a třeba i o lásce, kdo texty píše? Řekl bych, že texty obecně jsou pro vás velice důležité a jsou psané na vysoké úrovni a určitě by obstály jako samostatné básně…

David: No tak o našich textech by se dalo obecně říct, že to jsou spíš básně a taky se to pak dost těžko dává do hudební podoby... Smile Ne, samozřejmě na textech si trošku zakládáme, dá se říct, že všechny texty píše Radek, a já je pak drobet poupravuju, aby se daly líp spojit s hudebnim podkladem. Jinak teď mam taky pár slušnejch textů v záloze od mýho bratránka, takže už se těšim, až budu mít čas je použít .Smile

Radek: Já jsem rád, že jsou, jaký jsou. Každej další je pro mě o moc těžší napsat, protože se dycky snažím, aby byl lepší, nebo aspoň srovnatelný s minulými. Většinou vychází z mých názorů, zkušeností a věcí, kterými jsem si prošel. Možná proto si v nich pak každej najde něco svýho, z čehož mám radost. Bohužel nejsou moc veselý, ale to mi nikdy nešlo.

 

Máte písničku „Love music, hate fascism“, bojujete i nějak jinak proti fašismu a rasismu, jste třeba aktivní v nějaké organizaci?

David: Tak, jako od nepaměti, my proti fašismu bojujem hlavně tou hudbou, jinak většina z nás sice neni nikde registrovaná ale sympatizuje s kampaní GNWP. Aspoň u mě to je většinou tak, že jí rozšiřuju mezi lidi dlouhýma, jistě velmi záživnýma, monologama na různejch posezeních s přáteli u piva. Jinak třeba Radek už několikrát prezentoval různé práce v rámci seminárek právě proti extremismu a podobně.

Radek: Nejsme žádný bouchači, ale vyhraněný proti neonacismu rozhodně jsme. Snažíme se podporovat GNWP kampaň, dávat na plakáty odkazy, dříve jsme rozdávali letáčky proti Thor Steinar a dalším náckovskejm hadrům. Kromě písně „Love music, hate fascism“, máme připravenej i přímo Good nicht white pride song, který je hlavně o tom, aby si lidi uvědomili, že před touto problematikou nejde jen tak strkat hlavu do písku. Další témata, která se budou objevovat, jsou např. terorismus, vnucovaný náboženství, vztah člověka k člověku. Byl bych moc rád, kdyby se Dadarovi podařilo zhudebnit text Nataše, kterej je napsanej podle knížky o skutečný mladistvý prostitutce na fetu a o zmrdech co jí to udělali.

 

Jaký je váš názor na straight edge, veganství, vegetariánství. Myslíte si, že tahle témata, nebo obecně názory, do muziky patří a je dobře, že některé kapely používají hudbu jako nástroj pro sdělení nějakých myšlenek, nebo jste toho mínění, že názory a třeba i politika by se do hudby vůbec tahat neměly?

Mishak: Na straight edge celkem kladný. To ostatní je asi věc jedince, do jaký míry to podstoupí. A do muziky to určitě patří. O tom vlastně hudba je, aby něco sdělovala. Nějaký názory, myšlenky, atd.

Ale zase spousta lidí zastává opačnej názor, že by hudba měla být hudba a ne nějaká agitace…

Mishak: To záleží na muzice, nějaká něco řeší a nějaká zas je taková oddechová, nic neřešící, nic neříkající.

Ještě se tě zeptám, Michale, na to straight edge. Vím, že jeden čas jsi se tak označoval. Co tě přimělo se na SE dát, a co stálo za tím, že jsi s tím později praštil?

Mishak: Tak nějak sem zmoudřel, nepil sem žádnej alkohol, nežral sem jak prase, ale až po roce sem si to na koncertě občas dal na ruku. A to, že sem s tim praštil, je špatný.

Tak, kde je problém?:)

Mishak: Jen a jen ve mně.

David: V každym případě sdělení do muziky patří... muzika, kde se povídaj jen nějaký prázdný plky, je dost zbytečná, si myslim. Jinak, my všichni sme hodně masový typy a pivečko si taky rádi dáme, takže tahle otázka pro nás osobně neni moc důležitá. Jinak chápu názor jaký vegani a podobně zastávají a respektuju to. Na druhou stranu mi ale dost často jejich interpretace připadá dost přehnaná a spíš než sdělující, vnucující se. Kdybych to měl ale shrnout, tak SE i veganství chápu, respektuju a na jednu stranu ty lidi i obdivuju, že to dokážou, ale já to bohužel (a možná ani ne bohužel) nedokážu a tak si toho konkrétně z těchhle sdělení moc neodnesu.

No, já bych to už tak nějak ukončil, přeci jenom už je to celkem dlouhý čtivo. Původně jsem na vás chtěl vyrukovat ještě s dalšíma peprnýma otázkama, ale to by už nebyl webzin, ale webkniha. Smile Poslední slova jsou vaše… já děkuju za rozhovor!

Mishak: Dík za rozhovor, ale asi sis měl vybrat od nás někoho výřečnějšího, na sloh sem nikdy nebyl. Smile

David: Tak já bych teda za sebe sdělil všem čtenářům, ať poslouchaj hodně kvalitní muziky, ať se hlavně nespokojí jen s tim, co jim nabídne rádio, ale hledaj něco víc a to nejdůležitější, ať chodí na koncerty, protože až tam poznaj pravou tvář kapely, kterou poslouchaj. No a samozřejmě když budete mít chuť tak můžete navštívit náš bandzone a poslechnout si naše věci - bandzone.cz/vipychanafcela. No a nakonec jedno veledůležité sdělení.... Hrajte hodně na kytaru a mějte se rádi a samozřejmě děkujem mockrát za to, že ste nám věnovali těchhle pár řádků. Wink