RAINBOW - Rising

Hard rockový obelisk druhé poloviny sedmdesátých let a dnes již klasika žánru, to je album kapely RAINBOW, založené Ritchiem Blackmorem po odchodu z Deep Purple, jenž nese jméno "Rising". Byla to druhá deska kapely a pro mne osobně také vrchol tvorby RAINBOW. Stopáž sice vydá jen na půl hodiny, ale zato to je půl hodinová jízda, ve které se vám nebude dostávat dechu. Vláčný klávesový vstup do "Tarot Woman" působí v celém kontextu desky jako ticho před bouří. Nebude to trvat dlouho do příchodu prvního ostrého riffu, který vede přímo k refrému. Ale to už vás obklopí kytarové sólo, ještě jednou si poslechnete klávesový part a už se řítí další skladba. "Run With the Wolf" se celou dobu umě točí kolem ústřední melodie, aby se vyvinula v kytarové exibice. Na řadu přichází hitovka "Starstruck", jenž z nastoleného tempa neubírá ani trochu. Tvrdý riff, hutné bicí podané s příchutí rock n‘ rollu, neustále přidávají na rockové euforii, jenž hudba vyvolává. Vypalovačka "Do You Close Your Eyes" jakoby předznamenávala melodičnost obodobí přicházejícího. Pomalu jsme se dostali k vrcholu alba, k epické "Stargazer". Bicí intro uvádí blížící se nářez. Skladba se postupně stupňuje z klasické vypalovačky přes symfonické pasáže, Blackmorova sóla až po fantastické vyvrcholení. Dio jenom korunuje vokální představení, které ukazoval po většinu desky. Všechno poté přechází přímo v "Light In the Black", což je zběsilá jízda hrdě uzavírající tento klenot. "Rising" je kombinace chytlavých melodií, představení vrcholných muzikantských dovedností a divokého tempa. Je zde pořád cítít odkaz starého dobrého rock n‘ rollu, ale hudba, je tvrdá jak se v hard rocku sluší a patří. Odkaz alba se promítl do metalu. Občas jsou RAINBOW považování díky symfonickým pasážím, některým fantasy textů a rychlým melodickým kytarám za jedny z praotců power metalu. Zpěvák Ronnie James Dio ukázal, že patří mezi špičky ve svém oboru a obzvlášť výkon ve "Stargazer" patři k památným. Na desce se oproti debutu RAINBOW objevil nový bubeník, klávesák a basák, což prakticky znamenalo úplně nový line-up. Sám si tohle dílo můžu poslechnout prakticky v jakékoliv náladě. Když už nic, tak aspoň Stargazer by měl slyšet každý, kdo to myslí s tvrdou hudbou vážně. Skupina zde ukázala veškerou svoji sílu a potvrdila svou příslušnost k hard rockové smetánce.