Mandrake's Monster - Regrets

Mandrake's Monster - Regrets

Když jsem před téměř dvěma lety vyrazil v Teplicích na Božák na koncert jakýchsi nizozemských Mandrake’s Monster, vůbec jsem netušil, na co že to vlastně jdu. Bylo léto, všední den, a ani mě nijak nepřekvapilo, že jsme v klubu byli dva platící (i přes snahu kapely nalákat potenciální návštěvníky rozdáváním letáčků ve městě po celé odpoledne). Kapela se tehdy nezalekla, ale hlavně ani koncert nijak neodbyla – odehrála více jak hodinový koncert, ze kterého prýštila energie a nadšení. S kapelou jsme se spřátelili, popili a poklábosili, nicméně desku nevymámili – žádná ještě nebyla, zatím byly jen plány v hlavách.

Ani ne tři měsíce na to se Mandrake’s Monster do Teplic vrátili, tentokrát už však klub praskal ve švech a kapela se stala miláčky všech přítomných (děvčat především). Opět jsme si užili solidní nátěr střídaný rozvážnějšími baladami, neokoukané riffy doplňované absolutně jistým vokálem, pódiovou show a absolutní sehranost muzikantů. Za tak krátkou dobu se album nahrát nestihlo, tudíž jsme opět měli smůlu.

Rok na to přijela kapela do Česka potřetí a ani tentokrát nezklamala, co se vystoupení týče, bohužel ani do třetice jsme se nedočkali desky. Nicméně tentokrát jsme domů odcházeli s příslibem brzkého vydání. A jak slíbili, tak se dělo – 14. prosince vyšlo první album – Regrets.

Samozřejmostí bylo okamžité zakoupení CD (vinyl zatím nevyšel) a jeho nekonečné sjíždění stále dokola. Důvod? Album je napěchované hity, chytne a nepustí. Z přibližně hodinu a půl dlouhého koncertního repertoáru se na desku dostala necelá polovina. Nevím jak kapela, já bych těžko vybíral – naprostá většina tvorby těchto sympaťáků  z Enschede má sílu a potenciál. A co víc, na desce funguje stejně jako naživo! Z nahrávky je cítit energie, především díky nasazení kapely a výbornému zvuku. A co si pod tím vším vlastně představit? Nejlépe mix Foo Fighters a Led Zeppelin – ať už pro melodiku a harmonie jedné kapely, tak pro retro feeling, riffy a vokální dispozice druhé.

Co říci na závěr? Desku poslouchám už čtyři měsíce a pořád mě baví. A přesně o tom ona je! I přes zjevné technické kvality všech muzikantů nejde o exhibice nebo hlubokou filosofii, ale stále hlavně o (skvěle zahranou a složenou) zábavu, kterou můžu vřele doporučit všem, kteří mají rádi (ne úplně pitomé) kytarovky. Debut roku!

P. S. Celou desku si můžete poslechnout zde.

Hodnocení: 
90%
Žánr: 
alternative hard rock
Rok vydání: 
2014
Length: 
41:28
Hudebníci: 

Alex Freise - kytara
Peter Muller - kytara, zpěv
Sem Christoffel - baskytara
Mart Nijen Es - bicí, zpěv
Martin Duve - zpěv

Tracklist: 

01) This Time
02) Misconception Of A Fantasy
03) Going Down Anyway
04) Halo
05) Old Leafs Die
06) Up & Down
07) Dead Man Walking
08) On Lights
09) Regrets
10) N.W.O.

Vydavatel: 
Face To Face Records