Whitworthův závit - Ron Jeremy For President

Punk. Nikdy jsem tento styl neměl moc rád, a kdo mě zná, ten to ví. Každá z těch výjimek, které si našly cestu do mého srdce, si s sebou nesla nějakou tu přidanou hodnotu, jinak neměla šanci.

Bílinská kapela Whitworthův závit tuto přidanou hodnotu má – rozhodně Vás zaujme. Problém je v tom, zda převáží pozitivní nebo opačné dojmy. Za zásadní plus považuji odlehčené a celkem vtipné texty, které se vztahují především ke každodenním situacím (viz názvy skladeb). Potěší i použití ne úplně standardních nástrojů – kromě kytary, baskytary, bicích a zpěvu uslyšíte i hostující zpěvačku (Kytičku), trubku, didjeridoo a foukací harmoniku. Posledním plusem je krátký celkový čas CD a zde začínají mínusy. Pomineme-li fakt, že zpěvák zpívat neumí (což se u punkových kapel stává až nepříjemně často), najdeme spoustu dalších neduhů. Kupodivu většina z nich se vztahuje ke zvuku nahrávky. Deska byla nahrána ve studiu A-ZYL Ládi Veselého, který je považován za jednoho z nejlepších zvukařů v okolí. Bohužel to už nejspíš neplatí pro studiové nahrávky – nástroje jsou nevyvážené, Kytiččin zpěv ční nad celou kapelou. Celkově pak deska vyzní jako odfláklé demo. Ne všechno je však chyba zvukařova – co kapela špatně zahraje, ne vždy zvukař narovná. Skupina není sehraná, rytmicky kulhá a všichni členové by měli začít pořádně cvičit na své nástroje. Paradoxně nejlépe zahrál hostující harmonikář Ota Daněk.

Naživo asi kapela zní dobře, vzhledem k výše zmiňovaným plusům, ale na desce mínusy nelze odpustit. Snad se na další nahrávání lépe připraví a vyrazí do jiného studia.