Caliban - I Am Nemesis

Němečtí Caliban se v těchto dnech vytasili s novou deskou. Přiznám se, že jsem s nimi přetrhal „pouta“ v době, kdy přešli k Roadrunner a vydali desku Opposite From Within. Ne, že bych tu desku neměl a nikdy bych si jí nepustil, ale nelíbil se mi ten kalkul. Nevím, jak jinak nazvat změnu stylu, kterou tehdy záhadně prodělali - ubylo metalových kytar, přibyly moshparty a refrénové zpěvánky – pravda, Denisův čistý vokál je na nahrávkách jedním z těch lepších, jaké může dnešní metalcore scéna nabídnout – a skladby dostaly určitou „kafemlejnkovitou“ podobu. Tahle změna přinesla Caliban spoustu nových fanoušků a naštvala také hodně fandů stávajících. Já se spíše řadím k té druhé skupině. Nicméně, jisté vazby a vztah ke Caliban pořád mám…

I Am Nemesis je zatím nejpřemýšlivějším albem, jaké Caliban nahráli. Oproti minulým deskám sundali kluci nohu z plynového pedálu a příběh celého alba se odehrává spíše ve středním tempu. Stejně jako u alb minulých, si na své přijdou zejména mosheři. Variací na téma mosh je na desce opravdu hodně. Přesto ale nemohu tvrdit, že příliš. Možná je to už zvykem, ale ke Caliban sekačky prostě neodmyslitelně patří.

Novinkou je pro mě použití kláves. Ty se nesou celou deskou a suplují druhou kytaru. Díky tomu je většina kytar odkázaná právě na mosh. Jsem zvědavý, jak budou znít songy z I Am Nemesis živě. Dost dobře si je nedokážu představit právě bez těch kláves nebo spíš samplů. Tak či tak, jakékoli roubování elektroniky do metalu moc nemusím, tady všechny ty elektrolinky zní velice přesvědčivě, nenarušují charakter skladby a dokreslují atmosféru, kterou se Caliban daří navodit. Jak už jsem nastínil, tohle je opravdu přemýšlivá deska plná nálad… Caliban se podařilo najít nový směr, kterým by se mohli ubírat, obohatit svojí hudbu o zajímavé prvky a přitom se nevézt na vlně pípajících tvrďáren, které jsou teď víc než kdy jindy in.

Musím smeknout před nápaditostí některých riffů. Oceňuji, že po všech těch letech a kvantu desek, dokáže Marc a spol sypat z rukávu zajímavé nápady. Samozřejmě, kolikrát vám přijde na mysl: „Jé, tohle už jsem slyšel tisíckrát…“ Stejně tak vás ale napadne i: „Hm, tak tohle je riff jak víno!“ Zkrátka, rčení, že se stejně už nic nového vymyslet nedá, vzalo v případě I Am Nemesis za své. Jak je vidět, studnice ještě není vyčerpaná a Caliban v ní umí lovit. Ne nadarmo patří ke špičce metalcorové scény!

Mimochodem, limitovaná dvoudisková edice desky čítá 7 více či méně zdařilých cover verzí od Mötley Crüe, Rammstein, Six Feet Under, Misfits, At The Gates, Pink Floyd a Anthrax a remix skladby Edge Of Black.