BOB/NOT! - Split NOT! vs. BOB Tour 2012

Teplická podzemní líheň Božák loni vyplodila další splitko, které má na svědomí místní FerdaCreff. Tentokrát ku příležitosti společného tour po Itálii dvou propojených kapel – BOB a NOT!. Tak se podíváme, co se v mraveništi zase děje…

První na řadě jsou BOB – thrashová jízda jako prase. Těžko lépe popsat oněch šest skladeb, které se na vás po zapnutí vyřítí. Během šesti minut dostanete nekompromisní náklep s věru nasranými texty. Ty se dotýkají typických témat HC scény, kterými jsou především globální problémy a mezilidské vztahy. Na první poslech může pro neznalého celkem komicky působit Harwyho projev. Na jeho ječák si však člověk rychle přivykne a nakonec zjistí, že se vlastně jedná o trademark kapely, který ji staví o kousek dál, vyvyšuje nad jí podobné. Po technické stránce není co vytknout, je znát, že všichni mají řádně nazkoušeno, kytary i bicí znějí nemilosrdně přesně (a Benny si neodpustí nějaké to klasické thrashové sólo). BOB je kapela relativně nová, působí v ní ovšem samí zasloužilci scény nejen lokální, kteří působili či stále působí v kapelách Action, Day After Death, NOT!, Aso-Naga, Uroboros a dalších. Na nahrávce se objevují i hosté, především děvčata z Aso-Naga jakožto vokalistky.

Druhá část patří již letité partě NOT!, která prvním koncertem turné oslavila své šestnácté narozeniny. Hned zezačátku musím říct, že mě překvapilo, že NOT! zabírají na desce více místa, než BOB! Nevídané, neslýchané. Byl jsem zvědavý, jestli kapela prostě věkem zpomalila nebo snad začala psát epičtější skladby. A ono je vlastně oboje správně. Sype se skoro pořád, ale občas se poleví až k rockovějším tempům, a těch riffů ve skladbách nějak přibylo, sem tam se dokonce na povrch prodere melodika a dvě kytary nejsou jen pro hutnější zvuk. Zkrátka a dobře NOT! jsou už dospělá kapela. Na textech se podílelo více členů kapely, došlo i na jednu veřejnou krádež (Jack Kerouac) a jeden cover od Limp Wrist (I Love Hardcore Boys/I Love Boys Hardcore).

Deska byla nahrána opět v domácím studiu na Božáku, které obstarává již téměř součást místního inventáře – zvukař Buko. Oproti splitku NOT!/Požadovaný stav mysli/Uroboros se zvuk podstatně zlepšil, nicméně dalo by se ještě stále na lecčems zapracovat. U NOT! je onen „špinavý“ zvuk v pořádku, sedí k žánru a dokresluje tu podzemní atmosféru. Bohužel však u BOB naprosto chybí basy. Nevím, jestli to byl záměr, každopádně nahrávka pak ztrácí na hutnosti, která by vám v kombinaci s obsahem utrhla hlavu.

Kluci z FerdaCreff se pochlapili a vydali parádní desku, která by ani nevadilo pět, deset minut navíc. Snad zůstane u zavedeného postupu a ta příští bude zase o něco lepší. Zatím jim to vychází…

P. S. Design desky a tour (plakáty, trička) má na svědomí Tomáš Füllsack, stejně tak jeden text. Velice povedené!