2018 10 16 Praha - Nová Chmelnice - Taake, Bölzer, One Tail One Head, Slegest

Datum: 
Úterý 16. Říjen 2018
Město: 
Praha
Místo: 
Nová Chmelnice
Účinkující: 

Slegest, One Tail One Head, Bölzer, Taake

Norští blackoví One Tail, One Head vyhlásili poslední turné před ukončením činnosti, a tak nebylo o čem přemýšlet a jelo se do Prahy na Novou Chmelnici, kam OTOH zavítali společně s krajany Taake (headliner) a mě neznámými Slegest a se švýcarským duem Bölzer.

Do klubu jsme se dostali lehce po sedmé hodině, takže chvilku po začátku prvních Slegest. Pod pódiem bylo posluchačů vcelku poskrovnu a ani se úplně nedivím. Kapela sice hrála relativně dobře, ale žánrově se k ostatním kapelám večera zrovna nehodila – už od dveří byla slyšet její lehce vidlácká kopie Motörhead, kterou má tahle parta i podle trika kytaristy zjevně ráda. Kromě bílých tenisek na nohou (na blackovém koncertě?!) dojem kazila i dost statická pódiovka.

Jako druzí vystoupili právě One Tail, One Head, kteří pozdravili slovy „Ahoj Praho, ty stará kurvo!“ a předvedli standardní zvířecí výkony s výborným zvukem. Hrály se jak staré, tak nové skladby a odezva publika byla náležitě mocná – pod pódiem bylo už plno a i mosh pit pěkně vřel. Poslední koncert v Praze byl jednoduše povedený.

Třetí kapelou večera byli Švýcaři Bölzer – jejich tvorba prošla během těch pár let, co se pohybují na scéně, lehkou proměnou k melodičnu (což spousta fanoušků nelibě nese) a i jejich set obsáhl skladby od nejstarší tvorby po nejnovější LP Hero. Enormní vadou na kráse se stal nevyrovnaný zvuk, což je u kapely o dvou lidech dost zarážející – kytara byla na rozdíl od bicích a zpěvu naprosto nečitelná na jakémkoliv místě v klubu a kdybych skladby neznal, vůbec bych neslyšel, co se vlastně hraje. Z pódia se po většinu hraní valila hluková stěna bez jakékoliv možnosti se chytit. Veliká škoda.

Jako poslední vystoupil headliner večera (a celého turné) Taake, které jsem znal bohužel jen letmo z nahrávek a vlastně jsem netušil, do čeho jdu. O to větší bylo moje překvapení a zážitek z jejich vystoupení, v pozitivním slova smyslu. Klasický black metal je pouze základem, na který Norové roubují další hudební vlivy, využívají atonální postupy, lámané rytmy a jako vrchol i banjo! Hráčské výkony byly na výši a frontman Hoest (jediný stálý člen a mozek kapely) si svým vystupováním hravě podmanil všechny pod pódiem. Jediným drobným mínusem by mohl být posunutý začátek hraní o cca dvacet minut (když ostatní kapely hrály načas) a možná až příliš dlouhý set (cca hodina a půl). Celkově šlo o skvělý koncert a budu se těšit na další.